Více než sto účastníků vyslechlo devět příspěvků památkářů, hasičů i projektantů, které se týkaly okolností vzniku dosavadních požárů, aktuálního stavu zabezpečení dřevěných kulturních památek proti zahoření, možností financování požární ochrany památek, požadavků na požární ochranu a možností levných preventivních opatření. Jako příklady dobré praxe byly představeny bohaté zkušenosti s požární ochranou dřevěných kostelů i sídelního celku v Norsku. Napříč příspěvky rezonovala potřeba zlepšit stav zabezpečení kulturních památek, rozšířit možnosti financování, ale také výzva volit zodpovědně způsob požárního zabezpečení kulturních památek podle památkových hodnot památky i možností Hasičského záchranného sboru provést efektivní zásah v případě zahoření.

Konferenci o možnostech požární ochrany historických staveb uspořádal Národní památkový ústav společně se sdružením Omnium, z.s., v reakci na zničující požár kostela Božího těla v Gutech. V úvodu důvody za organizátory vysvětlil Jiří Balský, ředitel NPÚ, ÚOP v Josefově: V posledních letech došlo k několika zničujícím požárům dřevěných historických staveb – například r. 2002 kostela sv. Kateřiny ze 16. století v Ostravě-Hrabové, r. 2007 zvonice z 18. století v Železném Brodu, r. 2017 kostela Božího těla ze 16. století v Gutech. Bez ohledu na důvod požáru se žádnou z těchto staveb nepodařilo uhasit včas tak, aby zůstaly nepoškozeny jejich historické konstrukce a výzdoba. Došlo tak k nenahraditelným ztrátám na našem kulturním dědictví.

Záměrem konference proto bylo podat aktuální zprávu o tom, jak je vybraný segment nejhodnotnějších a nejohroženějších dřevěných památek chráněn proti vniknutí a požáru, jaké jsou hlavní důvody toho, že se některé památky po vzniku požáru nepodařilo včas uhasit, jaká existují technická řešení stabilních hasicích systémů a aspekty spojené s jejich výběrem a instalací a jaké jsou možnosti financování instalace takových systémů. Organizátoři konference na základě zkušeností vnímají vysoké riziko poškození až zničení kulturních památek, protože jsou v mnoha případech nedostatečně chráněny proti požáru. Uvítali bychom proto lepší možnosti finanční podpory zajištění těch nejhodnotnějších staveb, dále dodal ředitel Balský. Rovněž připomněl velký potenciál v rozvíjené spolupráci Národního památkového ústavu a Hasičského záchranného sboru, což ocenil i náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda.

Podle ohlasů řady účastníků konference splnila svůj účel a většina, včetně kolegů z Pamiatkového úradu Slovenskej republiky, si odvezla užitečné poznatky a kontakty.

Bezpečnostní ředitelka NPÚ Eva Polatová připomněla dřívější požáry památkově chráněných objektů a jejich příčiny a podala základní informaci a komentář k legislativně upravující vybavování staveb elektronickou zabezpečovací a požární signalizací. Náměstek pro prevenci Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje Pavel Nejtek upozornil na pravidla a zásady posuzování staveb z hlediska požární bezpečnosti. Pozitivně se vyjádřil k možnostem instalace bezpečnostních prvků tak, aby byl vliv těchto zařízení na historické konstrukce i vzhled památek co nejmenší. Kontroly požárního zabezpečení historických staveb budou zkušebně prováděny v užší spolupráci s NPÚ. Jiří Balský z NPÚ se zaměřil na stav zabezpečení vybraných dřevěných staveb (kostelů, zvonic ad.) v Královéhradeckém kraji. Zejména zvonice jsou zpravidla zabezpečeny zcela nedostatečně. Požární zabezpečení by mělo být přednostně zlepšeno u staveb s vysokými památkovými hodnotami a u památek, které jsou pro HZS obtížně dostupné. Pavel Jirásek přítomné seznámil s dobrými příklady praxe ochrany dřevěných kostelů i sídelních celků v Norském království. Zde byla skupina sloupových kostelů, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, v reakci na sérii žhářských útoků vybavena stabilními hasicími systémy i sledovacími systémy v okolí staveb. Michal Zezula z NPÚ, ÚOP v Ostravě přednesl velmi zajímavý příspěvek o shořelém kostelu Božího těla v Gutech u Třince. Popsal postup a způsob důsledného průzkumu a dokumentace požářiště, jehož výsledky budou použity pro projekční přípravu stavby kopie shořelého kostela. Další dva příspěvky se týkaly zničujícího požáru chaty Libušín na Pustevnách. Nejprve Zdeněk Otrusina z HZS Zlínského kraje kriticky pojmenoval zjištěné příčiny požáru, které spočívaly v kumulaci nedůsledností při správě budovy špatných stavebních postupů i následných revizí. Jakub Masák pak vysvětlil postup projekce obnovy chaty Libušín a důvody, které vedly k tomu, že tato obnovená budova bude vybavena dvěma systémy stabilního hasicího systému, na bázi vody a plynu. Jejich rozmístění a způsob instalace v budově bylo navrženo tak, aby nenarušoval vzhled ani památkové hodnoty jednotlivých částí Libušína. V posledním příspěvku Jan Falta z Magistrátu města Hradce Králové přiblížil historii přesunů kostela sv. Mikuláše, který byl do Hradce Králové přenesen v roce 1934 z východního Slovenska, a důvody, které město vedly k tomu, že zvolilo nyní instalované stabilní hasicí zařízení jako významný prvek posílení požární ochrany kostela.

Závěrem si účastníci v několika skupinách postupně prohlédli kostel sv. Mikuláše, kde jim Jan Falta vysvětlil důvody volby a optimalizace zvoleného řešení zabezpečení kostela, které bylo do interiéru drobného kostela vloženo překvapivě citlivě, s maximálním ohledem na historické prvky konstrukce kostela i výsledný vzhled. Jedná se o první příklad vybavení historické roubené stavby stabilním hasicím zařízením a řízeným klimatickým režimem v Královéhradeckém kraji.