Podle pozměňovacího návrhu Senátu by mělo dojít k návratu do stavu platného před změnou prosazenou Ministerstvem financí od 1. ledna 2016. Díky této změně se přitom i přes silný odpor mocné developerské lobby podařilo uvést tuto oblast do souladu s právem Evropské unie a odstranit nejasnosti, díky kterým docházelo k častému obcházení povinnosti přiznat daň. Senátem dnes navržený návrat k původnímu způsobu definování stavebního pozemku by naopak napomohl k nežádoucím daňovým optimalizacím, mohl vyústit až v podání žaloby k Soudnímu dvoru EU, uložení finančních sankcí a navýšení cen nemovitostí.

Konkrétně se jedná o dvě Senátem navržené změny. První spočívá v osvobození od DPH těch pozemků, které tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí. Jejich prodej by již nebyl, jako je tomu dle stávající úpravy zákona o dani z přidané hodnoty, zdaněn.

Druhou změnou obsaženou v pozměňovacím návrhu je zúžení stávající definice pojmu „stavební pozemek“, a to pouze na ty pozemky, na kterých může být na základě stavebního povolení nebo udělení souhlasu s provedením ohlášené stavby zhotovena stavba pevně spojená se zemí. Pozměňovací návrh tak opět umožní například dělení pozemků, které jsou určeny k výstavbě konkrétních staveb, na část bez přípojek a část s přípojkami. Zdaněny však mají být v souladu s právem Evropské unie všechny pozemky, které jsou určeny k výstavbě konkrétních staveb, nikoli jen ty, které mají přivedeny přípojky.

Podle Senátem schváleného pozměňovacího návrhu by navíc byl prodej zastavěného pozemku nebo pozemku připraveného pro výstavbu stavby plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. To by znamenalo, že by plátce neměl nárok na odpočet daně u zdanitelných plnění přijatých v souvislosti s prodejem pozemku (např. u výstavby inženýrských sítí nebo stavebních prací na pozemku), a tuto daň, kterou by si nemohl uplatnit, by musel zahrnout do ceny pozemku. V konečném důsledku by to mohlo vést k navýšení ceny pozemku.

Senát naopak neschválil pozměňovací návrh, který se týká především umožnění odpočtu DPH u veřejnoprávního rozhlasu a televize, čímž by byla z tzv. daňového balíčku vypuštěna úprava přijatá Poslaneckou sněmovnou. Ministerstvo financí s návrhem na vypuštění změn přijatých Poslaneckou sněmovnou souhlasilo, protože tyto přijaté změny jsou v zásadním rozporu s právem Evropské unie a i v tomto případě hrozí České republice zahájení řízení o porušení přístupové smlouvy ze strany Evropské komise a případné sankce z toho plynoucí (včetně finančních).

Nyní je tedy na Poslanecké sněmovně, zda při opětovném hlasování o tomto návrhu zákona setrvá na textu zákona, který již původně schválila, tedy s již nereálnou účinností od 1. dubna 2017 (v takovém případě by se uplatnilo pravidlo o nabytí účinnosti 15 dnů po publikaci ve Sbírce zákonů), nebo schválí verzi přijatou Senátem (změny ve zdanění, resp. osvobození nemovitých věcí) včetně posunutí účinnosti na první den kalendářního měsíce po publikace ve Sbírce zákonů, resp. 1. července 2017 v případě úpravy daně z přidané hodnoty.