Sezona však s nástupem podzimu zdaleka nekončí, v listopadu i prosinci budou hrady a zámky lákat k předvánočním návštěvám. NPÚ se již také připravuje na sezonu 2018 a chce více pracovat s dobrovolníky.

Pomyslná magická hranice pěti milionů návštěv byla překonána v měsíci září, a to již podruhé za sebou. V roce 2015 přitom s tímto číslem kasteláni zakončovali celou sezonu. Nejvíce návštěvníků si cestu na památky našlo opětovně od května do září. Jen v červenci a srpnu to ale bylo přes 2,6 milionu návštěv, což je o 300 tisíc více než v roce 2016. Oproti minulému roku naopak došlo k poklesu návštěvnosti v září a červnu, kdy navštívilo památky o 250 tisíc osob méně. Celková návštěvnost od počátku roku činí 5 167 000 návštěvníků, po odečtení doprovodných akcí a mimořádných prohlídek to je 4 989 500 návštěv. Národní památkový ústav takto podrobná data přináší vůbec poprvé a chce je do budoucna využít pro zkvalitňování nabízených služeb.

„Letošní sezona potvrzuje neutuchající zájem o naše památky z minulých let a věřím, že naše pestrá předvánoční i vánoční nabídka zláká další návštěvníky. Těší mne, že památky ve správě NPÚ nabízejí stále lepší program a že se postupně díky investicím zlepšuje i jejich stav včetně návštěvnického komfortu. Právě na zvyšování kvality se chceme v příštích letech zaměřit, protože samotná návštěvnost nemůže být jediným kriteriem, byť jsou takováto čísla mediálně velmi vděčná,“ říká generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Nejvyšší návštěvnost zaznamenávají již tradičně zámky Lednice a Český Krumlov, které jsou zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a přitahují velké množství zahraničních návštěvníků. Do konce září navštívilo lednický zámek již přes 400 tisíc lidí a českokrumlovský hradozámecký areál se této hranici blíží. Více než čtvrtmilionovou návštěvnost má zatím Hluboká, přes 200 tisíc návštěv dosáhl Karlštejn. Návštěvy přesahující 100 tisíc hlásí hned šest památkových objektů: Kroměříž, Konopiště, Valtice, Trosky, Telč a Bouzov. Těsně pod hranicí 100 tisíc návštěvníků byl koncem září hospitál Kuks a zámek Sychrov, ale k dnešnímu datu je i zde tato hranice pokořena.

Vyšší návštěvnost památek pomáhá i výnosům. Vlastní výnosy Národního památkového ústavu přesáhly ke konci září částku 477 milionů korun, což je oproti stejnému období roku 2016 meziroční nárůst přes 26 milionů.

„Obdobně jako v předešlých letech chceme tyto prostředky vrátit do obnovy památek, zlepšování komfortu a spokojenosti návštěvníků a zkvalitňování našich služeb veřejnosti. Návštěva památky tedy neznamená jen kulturní zážitek, ale též účinnou finanční pomoc památkám, za kterou se patří veřejnosti poděkovat.  A budeme samozřejmě rádi, pokud této možnosti pomoci ve formě návštěvy některé z našich památek využije do konce roku co nejvíce lidí,“ dodává provozně ekonomický náměstek generální ředitelky Oldřich Pešek.

Lákají i méně známé památky

Přízeň návštěvníků však není soustředěna jen na nejznámější památky. Příkladem může být zámek ve Vranově nad Dyjí, kde se nepotvrdily obavy z poklesu návštěvnosti způsobené rekonstrukcí střech zámku. Zájem turistů o vranovskou dominantu naopak výrazně vzrostl. Zatímco v loňském roce na zámek do konce září zavítalo 53 tisíc návštěvníků, letos jich za stejné období přišlo přes 67 tisíc. Hlavním lákadlem byly jednoznačně nově upravené interiéry, které se po téměř čtyřiceti letech dočkaly výrazné proměny. Dalším moravským „tahounem“ je zámek v Miloticích, kde si dospělí i dětští návštěvníci mohou zapůjčit kopie historických kostýmů a procházet se v nich a fotografovat na zahradě zámku nebo na nádvoří. Například pro školy jsou organizovány kostýmované prohlídky, kdy mohou být všechny děti (včetně pedagogického dozoru) na prohlídce v kostýmech. Zájem o prohlídky v letošním roce výrazně stoupnul a zájemcům je doporučována předchozí rezervace. Do konce září navštívilo zámek téměř 42 tisíc hostů, v loňském roce se jednalo o 35 tisíc návštěv. Právě zámky Milotice a Vranov nad Dyjí zaznamenaly také největší procentuální nárůst ve výnosech ze vstupného.

Návštěvnost Kunětické hory v Pardubickém kraji oproti stejnému období loňského roku vzrostla o více než 6 tisíc návštěvníků, a to zejména díky výstavě Zpátky do Pohádky, která od května až do konce září nabízela množství kostýmů a rekvizit z řady pohádek z tvorby České, resp. Československé televize. Nárůst zaznamenal také zámek Hrádek u Nechanic, kde výletníky zaujalo příležitostně zpřístupněné sklepení a kostýmované prohlídky. Rekordní sezonu zažívá hrad Litice, který zaznamenal o více než 8 tisíc návštěv více než v roce 2016. Raketový nárůst návštěvnosti o úctyhodných 422 % je však způsoben skutečností, že loňský provoz hradu byl kvůli havárii a následné obnově zdiva výrazně omezen. Díky otevření obnoveného Novogotického templu v zámeckém parku zažívá rekordní rok i zámek Krásný Dvůr v Ústeckém kraji. Na vyhlídku vyšlo již 3 824 lidí a návštěvnost zámku tak byla už v srpnu vyšší než za celý loňský rok. Celkově jeho branami prošlo téměř 19 tisíc návštěvníků, o více než 6 tisíc více oproti roku 2016. Díky mediálnímu zájmu o osud této kulturní památky vrostla i návštěvnost zámku Jezeří, a to o 3 tisíce návštěv na téměř 16 tisíc. Významný nárůst o 8,5 tisíce návštěv zaznamenalo také souhradí Točník a Žebrák, vyšší návštěvnost si pochvaluje i správce zámku Horšovský Týn v Plzeňském kraji, a to zejména díky interaktivní výstavě filmových kostýmů a rekvizit s názvem Filmové pohádky 50. let. Významný pokles návštěvnosti i výnosů naopak zaznamenaly Zahrady pod Pražským hradem, kterým ubylo téměř 10 tisíc návštěvníků a výnosy poklesly o více než půl milionu korun. Důvodem je jejich neprůchodnost v důsledku  zavedení bezpečnostních opatření na Pražském hradě.

Vrcholí Rok renesanční šlechty

Stejně jako v minulých letech se Národní památkový ústav po celý rok tematicky ohlíží za osudy nejvýznamnějších šlechtických rodů, které výrazně ovlivnily naše dějiny. Po návštěvnicky velmi úspěšném Lucemburském roku se letošek nese ve znamení Roku renesanční šlechty. Ten v těchto dnech vrcholí ve Šternberském paláci jedinečnou výstavou portrétů, šperků a dalších osobních předmětů nejvyšší české a moravské šlechty s názvem Podoby a příběhy. Portréty renesanční šlechty. Výstava zde bude otevřena až do března příštího roku. V létě byla v moravských Bučovicích, jež zatím neprávem patří k méně známým památkám, otevřena zcela nová interaktivní expozice Moravský renesanční šlechtic ve svém labyrintu, kterou doplnil nový tištěný průvodce. Na zámku Březnice je pak až do konce října otevřena výstava Arcivévoda Ferdinand II. Tyrolský věnovaná českému místodržícímu u příležitosti 450. výročí nástupu jeho vlády v Tyrolsku. Součástí Roku renesanční šlechty byla i tradiční Hradozámecká noc, která proběhla poslední srpnovou sobotu, s centrem na zámku v Náměšti nad Oslavou. Do akce se zapojilo 56 památkových objektů ve správě NPÚ a 30 dalších památek a během jediné noci je navštívilo přes 31 tisíc návštěvníků. Další doprovodné akce Roku renesanční šlechty pak průběžně probíhají na téměř třiceti hradech a zámcích.

Zimní sezonu zahájí Hradozámecký advent

Přestože první adventní neděle nastane až 3. prosince, mnoho památek plynule naváže na hlavní sezonu a lákavý program nabídne již během listopadu. Obdobně jako v loňském roce ožijí hrady, zámky i další památky ve správě Národního památkového ústavu řadou vánočně laděných prohlídek, řemeslných jarmarků, výstav a koncertů. Mnoho památek pak bude mít otevřeno i během vánočních svátků či na Silvestra. Všechny potřebné informace zájemci průběžně naleznou na webových stránkách Národního památkového ústavu, kde bude nejpozději od poloviny listopadu zveřejněn i přehledný program akcí Hradozámeckého adventu.

Nejbližší takovou akcí je připravovaná nová prohlídková trasa na zámku Hluboká nazvaná Hostinské pokoje, která se veřejnosti otevírá 18. října. Vůbec poprvé budou zpřístupněny prostory II. patra, jichž se od 2. poloviny 19. století až do roku 1939 využívalo k ubytování vzácných hostů, příbuzných a přátel knížecí rodiny Schwarzenbergů. Letos bude tato trasa otevřena až do 19. listopadu. Na státní svátek 28. října si budou moci návštěvníci prohlédnout historická sklepení Hrádku u Nechanic, zažít večerní prohlídky zámku v Náchodě či absolvovat speciální prohlídky reprezentačních sálů a zámeckého divadla v Litomyšli, obohacené o nejstarší část zámku a návštěvu kaple.

„Na památkách ve správě Národního památkového ústavu již dávno neplatí, že se 31. října uloží k zimnímu spánku, ačkoli si to někteří lidé stále myslí. Přestože je podzimní a zimní období částečně věnováno nezbytné údržbě a konzervátorským i dalším pracím, snažíme se veřejnosti již po několik let nabídnout zážitek ve formě předvánoční návštěvy spojené s neopakovatelnou atmosférou. Památky skýtají úžasnou možnost úniku od všeobecného předvánočního shonu, bývá o ně zájem a věřím, že tomu nebude jinak ani letos,“ zve k návštěvě památek Naďa Goryczková.

Například počátkem listopadu proběhnou v Zákupech prohlídky pro opozdilce a od 17. do 19. listopadu zvláštní prohlídky věnované 300. výročí narození Marie Terezie. Následně pak bude zámek hostit císařské Vánoce. Dušičkovou atmosféru v Praze budou moci okusit návštěvníci Zahrad pod Pražským hradem. Zvláštní prohlídku zaměřenou na výročí bělohorské bitvy nabídne 8. listopadu zámek Konopiště. Ve dnech 17. a 18. listopadu si na své přijdou milovníci hodinových strojů. Klášter Plasy připraví prohlídky hodinové věže a ručně natahovaného hodinového stroje z roku 1686 s osobou nejpovolanější – panem Robertem Drozdou, který se o tento plaský stroj stará již více než 35 let. Knížecí Vánoce si užijí návštěvníci Ratibořic, které nabízejí i advent v Babiččině údolí. Vánoční atmosféru si ale návštěvníci budou moci dopřát například i na Grabštejně, Sychrově, ve Slatiňanech, na zámku Kynžvart, ve Žlebech či na Křivoklátě. Adventní prohlídky vánočně vyzdobeným bytem správce se již staly tradicí v Nových Hradech, zámek Třeboň pak představí výstavu vánočních ozdob a aranží. Předvánoční prohlídky nabízí rovněž hrad Bítov, kde návštěvníci zapojí i své chuťové pohárky, a zámek v Hradci nad Moravicí. Zde budou prohlídky obohaceny o koncerty. Po celé vánoční svátky bude otevřeno v Horšovském Týně, na Švihově a na mnoha dalších památkách. Přímo na Štědrý den či na Silvestra otevře brány hrad Bouzov.

Národní památkový ústav se již také intenzivně připravuje na sezonu 2018, která bude spojena s několika významnými výročími českého státu. V rámci dlouhodobého projektu Po stopách šlechtických rodů tak renesanční šlechtu pomyslně vystřídají rody, které zanechaly svou stopu v evropské diplomacii.

NPÚ nabídne dobrovolníkům větší možnost zapojení včetně stavebního experimentu

V roce 2018 chce Národní památkový ústav také zintenzivnit spolupráci s dobrovolníky. Připravuje databázi zájemců o dobrovolnictví a před nedávnem spustil na svém webu i zvláštní stránku, kde si mohou zájemci vybrat aktivitu, do níž by se rádi zapojili. Nabízené činnosti lze rozdělit do tří základních skupin – dokumentační a archivní činnost, práce s archeologickými nálezy a fyzická pomoc v exteriérech objektů. Zejména při posledně jmenované aktivitě již úspěšně pomáhají zahraniční dobrovolníci prostřednictvím krátkých pracovních kempů (working holidays), jak tomu bylo naposledy na zámku v Krásném Dvoře. Letos poprvé se NPÚ také zapojil do projektu „72 hodin“. Dobrovolníci o víkendu pomáhali ve Ville Stiassni, na hradech Trosky a Litice či na zámku Stekník a Kynžvart.

Nejbližší výzva pro dobrovolníky se chystá do Rožmberku nad Vltavou, kde od roku 2013 probíhá projekt restaurování středověké věže Jakobínky a jejího zpřístupnění veřejnosti. Ten je koncipován jako stavební experiment, jehož cílem je nejen záchrana fyzické podstaty památky, ale také snaha o zachování tradičních znalostí, postupů a technologií. Národní památkový ústav chce oslovit dobrovolníky, kteří budou mít jedinečnou příležitost aktivně spolupracovat při obsluze repliky středověkého jeřábu chůzí v poháněcím kole. Jeřáb bude osazen u vrcholu střechy ve výšce cca 40 metrů a pro výběr proto platí přísná pravidla. Dobrovolník například nesmí trpět závratěmi. Na konci října svolá NPÚ první jednodenní soustředění dobrovolníků, při němž proběhne výběr a zacvičení v práci s poháněcím kolem. Soustředění se uskuteční v areálu Horního hradu Rožmberk.