Žalobce po skončení přestupkového řízení na základě zákona o svobodném přístupu k informacím zjistil, že k měření rychlosti byl použit radar ve vlastnictví soukromého subjektu, a proto považoval výsledky měření za důkazy získané nezákonným způsobem.

Správní orgány dospěly k závěru, že měření rychlosti bylo provedeno v souladu se zákonem a žádné důvody pro obnovu řízení neshledaly. Krajský soud v Hradci Králové a Nejvyšší správní soud však přisvědčily žalobci.

Ze skutkového a právního stavu totiž vyplynulo, že se nejednalo o pouhý pronájem měřících zařízení mezi soukromým subjektem jako pronajímatelem a městem Turnov jako nájemcem, ale o širokou participaci soukromých subjektů na přestupkovém řízení, včetně hmotné zainteresovanosti na jeho výsledku a průběhu.

Veškerou instalaci, údržbu a servis stacionárních radarů (včetně jejich nastavení) provádí dle nájemní smlouvy pronajímatel. Smluvní strany se také dohodly, že pronajímateli náleží za poskytnutí měřících zařízení do dočasného užívání nájemce a za poskytování služeb souvisejících s provozem měřících zařízení úplata, která je tvořena dvěma složkami: a) fixní částkou ve výši 1 000 Kč bez DPH jako měsíční nájemné za nájem 1 ks stacionárního zařízení (celková výše měsíčního nájemného se rovná součinu počtu instalovaných funkčních měřících zařízení a ceny za 1 ks stacionárního zařízení) jako první složka úplaty za nájem movitých věcí – stacionárních měřících zařízení a b) 60 % z uhrazených pokut/vymožených nedoplatků (tj. uložených a vymožených sankcí) jako druhá složka úplaty za služby související s provozem měřících zařízení poskytované pronajímatelem dle této smlouvy bez DPH. K uvedené úplatě se připočte DPH v zákonné výši.

Nejvyšší správní soud v obecné rovině připustil, aby instalaci a nastavení měřících zařízení prováděl externí subjekt (po městské policii nelze požadovat, aby zaměstnávala techniky schopné instalace a nastavení stacionárních měřících zařízení), nikoli však za situace, kdy je tento subjekt současně hmotně zainteresován na výsledcích měření stacionárního zařízení a průběhu přestupkového řízení. Pochybnosti o zákonnosti celého přestupkového řízení dále vzbuzovala široká míra participace pronajímatele na vedení přestupkového řízení a na vymáhání uložených pokut.

Pronajímatel městu resp. obecní policii poskytuje mj. podporu přestupkového a správního řízení (např. generováním příslušných dokumentů, podporou korespondence s provozovatelem vozidla a případným pachatelem přestupku, podporou sankčního postupu a vymáhání pokut), právní poradenství související s vyřizováním přestupkové agendy, komplexní vymáhání pohledávek u pachatelů přestupků, kteří neuhradili řádně a včas uložené pokuty, a administrativně právní pomoc při zpracování přestupků.

Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěrem Krajského soudu v Hradci Králové, že takto pojímána vzájemná spolupráce, vrcholící na samém konci každého jednotlivého případu v podobě „kořisti“ ve výši cca 80 % uložené pokuty, potlačuje základní principy správního řízení a nepochybně vede k obcházení zákona a k nepřípustnému přenosu výkonu veřejné správy na soukromý subjekt.

Nastavení „pronájmu měřícího zařízení“ shora popsaným způsobem vzbuzuje důvodné pochybnosti o objektivitě celého přestupkového procesu a zákonnosti získaných důkazů.

Tímto rozhodnutím Nejvyšší správní soud navázal na své dřívější závěry, týkající se nezákonného přenosu výkonu státní správy na soukromý subjekt v oblasti měření rychlosti vozidel na pozemních komunikacích (srov. rozsudek ze dne 2. dubna 2008, sp. zn. 1 As 12/2008).