V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.

Celkem bylo zjištěno 15 druhů, které detektory dokáží spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší. „Byl tedy prokázán výskat nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Nadprůměrný přitom nebyl jen počet zaznamenaných druhů netopýrů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné. Na Travinách však nebyl na rozdíl od Milovic zaznamenán vrápenec malý, jehož zná veřejnost díky jeho typické pozici při zavěšení, kdy je zabalen do svých křídel tak, že připomíná složený deštník,“ doplňuje Anna Koukolíková z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, která se na netopýřím monitoringu podílí.

Kromě běžných druhů netopýrů byl zjištěn i hojný výskyt řady druhů vzácnějších. I náročné lesní druhy, jako netopýr stromový a netopýr velkouchý, v těchto místech mají vše, co potřebují. Zatímco v lesích nacházejí denní úkryty v dutinách, v noci často loví potravu na sousední stepi. Podobně jako monitoring jiných skupin zdejších organizmů, i výzkum netopýrů poukázal na důležitou věc, totiž mimořádný význam bývalého vojenského prostoru jako celku. „Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy, nebo jen pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Tento kousek krajiny je mimořádně hodnotný právě díky prolínání přírodě blízkých suchých lesů s bezlesím v jednom souvislém celku, který v naší zemi nemá obdoby,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

Všem druhům netopýrů prospívá i přítomnost řady tůněk, které zde byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky, avšak plní také roli napajedel. Pít k nim chodí zvířata všech velikostí od motýlů po mohutné zubry. „Netopýry si s vodou spojuje málokdo, ale i oni potřebují pít. Právě přítomnost tůní je ve zdejším suchopáru jedním z důležitých prvků krajiny, který jde netopýrům k duhu,“ upozorňuje na nezvyklou souvislost Radek K. Lučan.