V rámci projektu návratu velkých kopytníků byl proveden vůbec první systematický monitoring netopýrů v oblasti, která dosud stála poněkud stranou zájmu vědců zkoumajících tyto létající savce. „Monitoring probíhal hlavně pomocí automatických záznamníků echolokace proletujících netopýrů. Jde o speciální přístroje zaznamenávající ultrazvukové signály, kterými se netopýři jako radarem orientují a loví s jejich pomocí potravu,“ říká Radek K. Lučan z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, který monitoring netopýrů řídí.

Celkem bylo zjištěno 15 druhů, které detektory dokáží spolehlivě rozeznat, a tři takzvané druhové dvojice netopýrů, které mají signály natolik podobné, že je detektory od sebe nerozliší. „Byl tedy prokázán výskat nejméně 18 druhů, což je pozoruhodné už tím, že jde o dvě třetiny všech druhů netopýrů žijících v celém Česku,“ podotkl Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích.

Nadprůměrný přitom nebyl jen počet zaznamenaných druhů netopýrů, ale také jejich množství vypočítané z četnosti zachycených signálů. „Pokud jde o srovnání dvou hlavních sledovaných lokalit, stepi u Milovic a lokality Traviny u Benátek nad Jizerou, dopadly lépe Traviny, kde byly koncentrace netopýrů dvojnásobné. Na Travinách však nebyl na rozdíl od Milovic zaznamenán vrápenec malý, jehož zná veřejnost díky jeho typické pozici při zavěšení, kdy je zabalen do svých křídel tak, že připomíná složený deštník,“ doplňuje Anna Koukolíková z Katedry zoologie Univerzity Karlovy v Praze, která se na netopýřím monitoringu podílí.

Kromě běžných druhů netopýrů byl zjištěn i hojný výskyt řady druhů vzácnějších. I náročné lesní druhy, jako netopýr stromový a netopýr velkouchý, v těchto místech mají vše, co potřebují. Zatímco v lesích nacházejí denní úkryty v dutinách, v noci často loví potravu na sousední stepi. Podobně jako monitoring jiných skupin zdejších organizmů, i výzkum netopýrů poukázal na důležitou věc, totiž mimořádný význam bývalého vojenského prostoru jako celku. „Cenné nejsou jen místní zachovalé listnaté lesy, nebo jen pestrá mozaika různých typů luk a stepí. Tento kousek krajiny je mimořádně hodnotný právě díky prolínání přírodě blízkých suchých lesů s bezlesím v jednom souvislém celku, který v naší zemi nemá obdoby,“ upozorňuje Miloslav Jirků.

Všem druhům netopýrů prospívá i přítomnost řady tůněk, které zde byly vybudovány pro vzácné korýše a obojživelníky, avšak plní také roli napajedel. Pít k nim chodí zvířata všech velikostí od motýlů po mohutné zubry. „Netopýry si s vodou spojuje málokdo, ale i oni potřebují pít. Právě přítomnost tůní je ve zdejším suchopáru jedním z důležitých prvků krajiny, který jde netopýrům k duhu,“ upozorňuje na nezvyklou souvislost Radek K. Lučan.

Statistické zhodnocení dat ze záznamníků navíc ukázalo, že netopýrů létá průkazně více nad pastvinami velkých kopytníků, než nad nepasenými plochami. Netopýři za noc nalétají dlouhé kilometry a díky své pohyblivosti umí při hledání lovišť pomocí svého výkonného sonaru prozkoumat velké plochy krajiny. To jim umožňuje vybrat si ta nejlepší loviště, kterými jsou místa s dostatkem kořisti, například nočních motýlů a brouků. „Zjištění, že netopýři při nočních lovech preferují vzdušný prostor nad pastvinami nepřímo naznačuje, že rozumná míra pastvy velkých kopytníků prospívá hmyzu, který je potravní základnou nejen pro netopýry, ale také ptáky a jiné živočichy,“ doplňuje Radek K. Lučan.

„Vědci již v minulých dvou letech zaznamenali neuvěřitelně pozitivní výsledky při monitoringu ohrožených rostlin, jako je hořec křížatý, který zde má jednu z nejsilnějších populací v zemi, nebo při sčítání motýlů, kterých se jen na malé, čtyřicetihektarové pastvině vyskytuje neuvěřitelných 42 procent ze všech druhů žijících v České republice. Překvapivě vysoký výskyt vzácných netopýrů je tak dalším potvrzením, že pastva velkých kopytníků vrací krajině její původní pestrost,“ konstatuje Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina.  

Bohatá netopýří fauna bývalého vojenského prostoru ostře kontrastuje s okolní krajinou Polabí, kde je netopýrů výrazně méně. Prostor totiž představuje ostrůvek mimořádně pestré krajiny v jednotvárném moři intenzivního zemědělství. „Monitoring netopýrů je plánován i v následujícím roce, přičemž v plánu je i více přímých odchytů do sítí, což je jediná cesta, jak ověřit výskyt druhů, které detektory nerozliší. Je přitom celkem pravděpodobné, že se již tak pozoruhodně dlouhý seznam milovických netopýrů dále rozroste,“ dodal Radek K. Lučan.

Biologický monitoring v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou byl podpořen v programu Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR v roce 2017; projekt: Monitoring vlivu velkých býložravců na vybrané skupiny organizmů v EVL Milovice-Mladá (R200961701). Výsledky monitoringu budou předány do Nálezové databáze ochrany přírody Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

O společnosti Česká krajina

Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.