Analýza ukazuje, že za rok 2016 došlo vůči předcházejícímu roku k poklesu celkových výdajů na výzkum, a to z 88 miliard korun na 80,1 miliard. Zatímco tuzemské veřejné zdroje do výzkumu byly stejné (28,5 miliardy Kč), evropské zdroje klesly z 13,8 miliard na 2,7 miliardy. Jediným rostoucím segmentem tak byl podnikatelský sektor, jehož výdaje na výzkum a vývoj vzrostly z 45,6 miliard Kč na 48,2 miliard. Jedná se dlouhodobý trend, v rámci kterého výdaje podnikatelů na výzkum vrostly od roku 2010 již o 100 %.

Podnikatelský sektor posiluje i v růstu výdajů na výzkum vyjádřenými vůči HDP. Zatímco na konci roku 2006 byly veřejné výdaje na výzkum vůči HDP ve výši 0,61 % a podnikatelské 0,68 %, na konci roku 2016 byl podíl veřejných zdrojů na výzkum vůči HDP 0,65 % a podnikatelské zdroje činily již 1,01 % z celkového HDP. Nejčastějšími cílovými oblastmi tuzemského výzkumu jsou odvětví strojírenství, digitální ekonomiky, elektroniky a elektrotechniky nebo léčiv, biotechnologií a zdravotnických prostředků.

Z průzkumu, který současně předkládá AMSP ČR ve spolupráci s Českou spořitelnou a který zpracovala agentura Ipsos, dále vyplývá, že 12 % malých a středních firem spolupracuje s výzkumem a dalších 9 % má podobnou spolupráci v plánu.

Nejčastěji spolupracují s univerzitami (54 %), výzkumnými centry (29 %) a ústavy Akademie věd (8 %). Mezi firmami, které spolupracují s výzkumnými institucemi, převažují pozitivní zkušenosti, 88 % podnikatelů je s kooperací spokojeno. Naopak důvody pro nespolupráci s výzkumnou sférou vidí malí a střední podnikatelé zejména v riziku neúspěchu, finanční náročnosti a rovněž v časové náročnosti. Firmy hojně využívají pro financování výzkumu, vývoje a inovací evropské i domácí dotační tituly. Téměř polovina subjektů potvrzuje, že bez dotací by nešla do investic na další rozvoj, přičemž 61 % z nich využívá hlavně evropské strukturální fondy, následují vládní či regionální dotace.

Evropské dotace se tak současně stávají hlavní hrozbou v budoucím financování výzkumu a vývoje. To potvrzuje i technický výpadek evropských zdrojů v roce 2016, který zapříčinil celkový pokles výdajů na výzkum o téměř 10 %. Očekává se, že hlavním zdrojem bude v příštích letech právě podnikatelský sektor, který by spolu s vládními výdaji měl postupně nahradit evropské fondy. Pokud se potvrdí trend z posledních let, tak by během 8 let měl firemní sektor zvýšit výdaje na výzkum až na 90 miliard korun, což by mělo být 1,5 % z HDP.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR, k tomu dodává:
„Nesmíme se nechat uspokojit tím, že výdaje na výzkum a vývoj jsou dnes na slušné úrovni. Z nemalé míry je to způsobeno evropskými dotacemi, na kterých se stává závislý jak podnikatelský, tak veřejný sektor. Strukturální fondy, které budou od roku 2020 zásadně zredukovány, se tak začínají stávat tikající bombou tuzemského výzkumu. I přes jasný nárůst firemních výdajů do výzkumu je zřejmé, že to nebude stačit a je nezbytné začít již nyní připravovat nástroje pro jeho podporu v dalších letech.“

Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro oblast vědy, výzkumu a inovací, k tomu dodává:
„Výdaje na vědu a výzkum schválené vládou na rok 2018 vzrostly oproti roku 2014 o více než 33 %, nominálně o 9 mld. Kč. Současně finance podstatně lépe cílíme. V roce 2016 jsme zaznamenali dočasný pokles výdajů na vědu a výzkum, způsobený změnou programového období evropských fondů. Po roce 2020 bude s ukončením dopingu EU fondů ještě hůře. Je třeba zdůraznit, že tuto situaci dlouhodobě očekáváme a od roku 2014 ji zohledňujeme při přípravě výdajů státního rozpočtu na vědu se střednědobými a dlouhodobými výhledy. Řízení systému vědy a výzkumu podporuje v daném ohledu zejména pozitivní trend nárůstu investic do výzkumu. Abychom se přiblížili ekonomicky vyspělým zemím, chceme do roku 2024 výrazně zvýšit podíl soukromých zdrojů na 1,5násobek. Navázali jsme strukturovaný dialog státu s podniky, se zástupci firem a asociací s výzkumnými organizacemi, což se nepodařilo žádné z předchozích vlád. Společně se soukromým sektorem jsme se rámcově shodli, do jakých oblastí by měla primárně směřovat veřejná podpora – tak aby se tyto finance vhodně doplňovaly se soukromými prostředky. Pro řešení výpadku evropských peněz po roce 2023 jsou pro vědu a výzkum podnikatelské zdroje skutečně klíčové. V říjnu můj úřad připravil pro vládu samostatný dokument k dlouhodobému strategickému financování, který rozpracovává a hlavně již navrhuje konkrétní nástroje pro zapojení firemní sféry do financování výzkumu, vývoje a inovací."

Ladislav Dvořák, manažer Kompetenčního centra znalosti trhů a trendů, Česká spořitelna, a.s., k tomu dodává:
„V situaci, kdy ve financování výzkumu a vývoje roste role podnikatelů a také malých a středních firem, je velmi důležité, aby podnikatelé dokázali získávat financování od bank. Je proto dobře, že se již objevují první fungující schémata v oblasti financování vývoje nových produktů a inovací. S podporou garancí Evropského investičního fondu a jeho programu InnovFin jsou dnes banky schopny financovat i rizikovější projekty realizace velkých inovací, nových výrob a start upů. To vytváří předpoklad, aby se s pomocí bank v budoucnu zapojovaly do financování výzkumu a vývoje stále více soukromé zdroje.“

Podpora EU – operační programy: OPPIK (MPO);  OPVVV (MŠMT); OPPPR (Hl. m. Praha); IROP (MMR); OPZ (MPSV)
Podpora ČR – programy podpory: Centra kompetence (TAČR); EPSILON (TAČR); GAMA (TAČR); TRIO (MPO)
období 2015 – 5/2017