Jako první si vedení Akademie věd prohlédlo Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského v pražském Ládví, který má v názvu skvělého vědce a nositele Nobelovy ceny Jaroslava Heyrovského. S jeho odkazem se návštěvník setká už ve vstupní hale: mají tam nejenom bronzovou pamětní desku, ale i vystavený první polarograf, který Heyrovský zkonstruoval s japonským vědcem Šikatou.

 Ředitel ústavu Martin Hof (vlevo) a širší vedení pracoviště

Ve stopách Heyrovského

„Základní filozofie ústavu je navazovat na to, o co usiloval i Jaroslav Heyrovský. A to vybudovat tady přátelskou, mezinárodní atmosféru, v níž vědci spolupracují a vzájemně se respektují,“ řekl ředitel Martin Hof, rodák z německého Friedbergu, který v Česku působí již více než dvacet let. I když sám vládne takřka dokonalou češtinou, komunikačním jazykem ústavu je angličtina – v tomto jazyce se také výhradně vedla diskuze s vedením Akademie. Ředitel zdůraznil dlouhodobou snahu lákat do ústavu mladé vědecké pracovníky, konkrétně vedoucí dvou z deseti oddělení jsou mladší pětatřiceti let. Zmínil přitom i nevyhovující stav budovy, která vznikla v polovině 80. let. „Stavěli ji tehdy vězni, kteří tady zanechali řadu problémů – na záchodech tu byly třeba původně zazděné odpady. Paradoxně se tak budova nachází v horším stavu, než historicky starší stavby,“ říká zástupce ředitele pro vědu Patrik Španěl.