Naopak druhá ČSSD, která v posledních měsících podporu svých voličů ztrácela, oproti minulému měsíci posílila a aktuálně se těší podpoře 17,9% voličů. Právě sociální demokraté mohou jako jedna ze stále nejsilnějších parlamentních stran zpět získávat voličkou podporu, zejména díky sílící antipatii i části voličů vůči Andreji Babišovi. Zda právě negativní emoce ve vztahu k Andreji Babišovi může být onou živou vodou pro ČSSD, se však prozatím říci nedá.

Třetí nejsilnější stranou zůstává stále KSČM, která oproti minulému měsíci mírně posílila a aktuálně se těší 12,1% voličů.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se i aktuálně stala s podporou 9,8% voličů ODS. Občanští demokraté se snaží vzkřísit zašlou slávu, což rozhodně není lehký úkol. To ostatně dokládá i mírný pokles voličského zájmu oproti minulému měsíci o čtyři desetiny procentního bodu.

Pátou stranou, která by aktuálně překročila pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, by byla KDU-ČSL s podporou 6,5% voličů.

Z hledání alternativy ke stávajícím parlamentním stranám společně nadále profituje SPD pod vedením Tomia Okamury, která získává stabilní voličskou podporu a je vážným adeptem na volební úspěch v letošních sněmovních volbách. V únoru by SPD získala podporu 6,4% hlasů a umístila by se tak i před TOP-09, která je s aktuálním ziskem 5,6% hlasů poslední stranou, která by v únoru získala své zastoupení v dolní komoře. TOP 09 pak oproti minulému měsíci ztrácí pět procentních bodů.

Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.

Pod pětiprocentní hranicí by v únoru stejně jako v i v lednu skončila se ziskem 3,4% hlasů Česká pirátská strana.

STAN by aktuálně získal podporu 2,4% a SZ 2% hlasů. Úsvit-NK má pak aktuální podporu 0,7% voličů.

Jak u KDU-ČSL, tak i u hnutí STAN byl oproti předchozímu měsíci zaznamenán mírný pokles voličského zájmu. Obě strany přitom potvrdili koaliční spojenectví pro nadcházející sněmovní volby, kdy by ovšem musely jako koalice dosáhnout nikoli pěti, ale desetiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní komory. Jak však ukazují aktuální hodnoty, rozhodně takové spojenectví není pro dosažení desetiprocentní voličské podpory jistotou. Stejně tak nemá jistý volební úspěch ani TOP 09, která rovněž balancuje nad hranicí zajišťující získání poslaneckých křesel.  

Naopak o vstup do Poslanecké sněmovny vedle SPD, která si vytvořila již pevné elektrorátní jádro, usilují i REALISTÉ v čele s předsedou Petrem Robejškem. REALISTÉ se však prozatím pohybují na úrovni jednoho procentního bodu.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.

HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:

Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z únorového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 52,9% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.

Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 52,9% respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.