Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM (www.stem.cz) byl proveden v sérii TRENDY osobními rozhovory face-to-face s využitím kvótního výběru ve dnech 30. 8. – 5. 9. 2016 na reprezentativním souboru obyvatelstva ČR. Dotázáno bylo 1013 osob starších 18 let. Na výzkumu pracovalo 158 tazatelů STEM (PAPI) a 88 tazatelů STEM/MARK (CAPI). Statistická chyba činí kolem ± 2 procentní body u menších stran, u větších stran kolem ± 3 procentní body. Výzkumná série TRENDY je hrazena jen z prostředků STEM a nezávisí na žádném zadavateli mimo STEM.

STRANICKÉ PREFERENCE

Stranické preference ukazují rozložení politických sympatií u celého souboru dotázaných, tj. včetně nerozhodnutých a lidí, kteří nejsou schopni či ochotni jmenovat preferenci žádné strany či otevřeně řeknou, že nebudou volit žádnou stranu. Preference pro jednotlivé strany jsou nižší, než by odpovídalo vlastnímu volebnímu výsledku, o němž rozhodují jen účastníci voleb.

„Pokud byste (přesto) šel(šla) volit, kterou stranu byste příští týden volil(a)

do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR?“

(údaje za září 2016; otevřená otázka – bez použití karet s názvy stran)

pozor: stranické preference nevyjadřují volební výsledek!

VOLEBNÍ MODEL

Sestavit model volebního výsledku není jednoduché, neboť lze jen obtížně zjistit, kteří dotázaní se voleb skutečně zúčastní, zda volební motivace voličů bude podobná jako v minulých volbách nebo se změní, zda se do volebního výsledku budou promítat emoce na poslední chvíli apod. Předkládaný volební model STEM vychází ze stranických preferencí, zanedbává občany, kteří nejsou schopni nebo ochotni uvést žádné preference. Opírá se o lidi, kteří neodmítají účast ve volbách, zohledňuje vazbu k volené straně i zájem o politické dění. Zářijový model je postaven
na předpokladu volební účasti okolo 56 %.

Volební model STEM – simulovaný výsledek voleb – září 2016 (v %)

Volební model STEM (%) – vývoj podpory nejsilnějších stran

Hypotetické počty mandátů v září 2016

Procentní zisky stran ve volebním modelu ještě nevyjadřují konečný výsledek voleb. Ten vznikne
až přepočítáním výsledků voleb v jednotlivých krajích na volební mandáty pomocí d’Hondtovy metodiky a celkovým součtem krajských mandátů za ČR. Jde o odhad, v němž například nelze zcela přesně a spolehlivě zachytit rozložení politických nálad v našich nejmenších krajích. Odchylka orientačně činí ± 2 mandáty.

Vývoj stranických preferencí STEM – leden 2014 – září 2016 (%)

Kvalitativní charakteristiky příznivců hlavních politických stran

(Poznámka: Dopočet do sta tvoří podíl odpovědí „malý zájem“ či „slabý vztah“)

ZÁKLADNÍ ZJIŠTĚNÍ

1. V září 2016 by se do poslanecké sněmovny dostalo šest stran. Koalice by získala 134 mandátů, oproti červnu oslabila, je však nadále velice silná.
2. Hnutí ANO vede žebříček preferencí. Odstup mezi ANO a druhou ČSSD se ale snížil, ve volebním modelu činí necelé čtyři procentní body. Zatímco v červnu by rozdíl mezi ANO a ČSSD činil 33 mandátů, nyní by to bylo mandátů čtrnáct.
3. Analýza ukazuje, že ČSSD zaznamenala přírůstek hlasů zejména mezi „vlažnými“ stoupenci. ANO má větší podíl příznivců, kteří k volenému hnutí pociťují silnější vazbu a více se zajímají o politiku.
4. Silné voličské jádro, s intenzivní vazbou k volené straně, má KSČM, i když zájem o politiku je mezi příznivci komunistů nižší než v minulosti.
5. Pravicové strany ODS a TOP 09 mají dnes hruba stejně příznivců a jsou celkem bezpečně nad pětiprocentním prahem volitelnosti.
6. V minulosti TOP 09 ztrácela jak množství příznivců, tak i intenzitu podpory. Jisté oživení možná přináší současná volební kampaň, kdy se na adrese TOP 09 sčítá i podpora hnutí Starostové a nezávislí.
7. U protestních stran se relativně daří Úsvitu, oslabilo SPD Tomio Okamury.
8. Předpokládanou účast voličů ve volebním modelu odhadujeme kolem 56 %. Při dotazu, zda se dotázaní chtějí voleb zúčastnit, odpovědělo kladně 58 %, záporně 22 % a rozhodnuto podle vlastního vyjádření není 20 % dotázaných.