1. Mobily ukrývají zlato i stříbro

Je obecně známo, že základem mobilního telefonu jsou plasty, z nichž se vyrábí kryt a deska přístroje. Méně zřejmou součástí výrobku jsou pak ale kovy, které přitom tvoří až 45 % celého přístroje a jsou ukryté zejména v konektorech a kontaktech. Kromě mědi, niklu nebo cínu zde najdeme také drahé kovy zlato a stříbro. Jeden mobilní telefon obsahuje v průměru 250 mg stříbrného kovu a až 24 mg zlata. „Při recyklaci je možné získat kovy téměř v plné míře zpět, například u zlata je míra opětovného získání celých 98 %, u stříbra asi 90 %. Ryzí kov pak může být znovu využit k výrobě široké škály produktů. Nejčastěji putuje do elektrotechnického, automobilového, sklářského a chemického průmyslu,“ vysvětluje Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, která se zabývá zpětným odběrem vysloužilých elektrozařízení.

2. Volání versus africké gorily

Neodmyslitelnou součástí mobilních telefonů je také ruda zvaná coltan. Z této rudy je pak extrahován tantal, ceněný pro svou vysokou tepelnou odolnost a využívaný v kondenzátorech mobilních telefonů

či dalších elektrozařízení. V Kongu, kde se materiál těží, má ale jeho produkce vliv na markantní úbytek přirozeného prostředí goril nížinných. Ty už teď patří mezi kriticky ohrožené druhy. Právě proto je dnes možné i v mnoha českých zoologických zahradách odevzdávat staré mobilní telefony. V rámci projektu „Přineste starý mobil – podpořte strážce pralesa“ putuje za každý k recyklaci odevzdaný mobil 10 korun na ochranu kamerunské rezervace Dja, kde gorily žijí.

3. Koupě mobilu a podpora občanské války

Jak již bylo naznačeno, rudy potřebné pro masovou produkci mobilních telefonů jsou těženy ve velké míře hlavně v africkém Kongu. Málokdo ale ví, že se zde získávají zejména z nelegálních dolů. Minerály se pak dále dodávají do továren v Asii a peníze, které pak za hotové výrobky zaplatí západní svět, jsou využívány k financování občanské války v Kongu. Ta je podle organizací zabývajících se ochranou lidských práv nejkrvavějším konfliktem od druhé světové války. Během tohoto patnáctiletého konfliktu zde podle odhadů totiž zemřelo už na pět milionů obětí.

4. Co se děje na druhém konci

Někteří uživatelé mobilních telefonů jistě také netuší, že k tomu, aby si mohli zavolat, musí mnohdy někdo jiný na druhém konci světa podstupovat smrtelné nebezpečí v dolech. Navíc za minimální mzdu. Těžba je také velmi často spojena s dětskou prací. Děti obvykle ani nedokončí základní školu, používají nebezpečné nástroje a chemikálie a hrozí jim otrava těžkými kovy. Celodenní prací si pak vydělají v přepočtu asi kolem 150 korun denně. Místní navíc prodávají zlato překupníkům za zanedbatelné částky, které tvoří kolem dvaceti až šedesáti procent reálné výkupní ceny.

5. Cesta napříč kontinenty

Protože těžba probíhá na místech, která jsou většinou poměrně vzdálená místům zpracování i spotřeby mobilů, suroviny i hotové výrobky zdolávají velmi dlouhé vzdálenosti. Například měď je těžena zejména v Chile, zlato pochází z jižní Afriky a stříbro zase z Ruska. Tyto suroviny se pak přepraví do Turecka nebo Číny k ručnímu či strojovému zpracování do formy takzvaných polotovarů, tedy pouze jednotlivých součástek. Polotovary pak zdolávají další vzdálenosti, a to zejména do Malajsie, kde se montují a balí. Odtud pak putují k jednotlivým oficiálním výrobcům mobilních telefonů a z jejich dep pak ještě k samotným prodejcům. „Přeprava surovin má velký vliv nejen na spotřebu paliva, ale způsobuje i významné emise plynů, a tím tedy silné znečištění životního prostředí,“ upozorňuje Petr Kubernát ze společnosti REMA Systém, jejímž hlavním cílem je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace elektroodpadu. „Například měděné díly v mobilním telefonu zaslaném do České republiky mají za sebou až 36 000 kilometrů,“ dodává Kubernát.

Na závěr: Proč mobily recyklovat?

V České republice se ročně zrecykluje jen 5 % vyřazených mobilních telefonů. Celosvětově tvoří tento podíl pouhé 1 %. Ostatní vyřazené mobilní přístroje jejich majitelé buď skladují doma, nebo je v horším případě vyhodí do popelnice. Téměř 80 % částí mobilního telefonu lze přitom recyklovat a opětovně využít. Ve srovnání s těžbou navíc recyklace tolik nezatěžuje životní prostředí a představuje mnohem snazší způsob získávání surovin. Dát starý mobil k recyklaci je díky široké síti zpětného odběru elektroodpadu snadné. Odevzdat jej lze například při nákupu nového přístroje u obchodníka, do sběrných boxů ve školách, firmách a institucích, ve sběrných dvorech, ale i v 15 zoologických zahradách po celé republice či na některých regionálních pracovištích Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a Krkonošského národního parku.

O společnosti REMA Systém

REMA Systém je neziskově hospodařící společnost, která vznikla pro splnění povinností daných novelou zákona o odpadech. Systém byl založen 14. února 2005. Iniciovali jej největší dovozci a výrobci informačních technologií a telekomunikací v ČR. Hlavním smyslem činnosti REMA Systému je ochrana životního prostředí zabezpečením efektivní recyklace odpadů elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Za tímto účelem REMA Systém zajišťuje organizaci sběru, třídění, nakládání a recyklaci v celé České republice. REMA Systém se zaměřuje na komplexní řešení pro všechny skupiny elektrozařízení. REMA Systém realizuje projekty Zelená firma, Zelená škola, Zelená obec a Buď líný, v jejichž rámci zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení ze škol, firem, obcí a od domácností. Zároveň zastřešuje projekt Trash Made, který je zaměřen na výrobu šperků a doplňků z elektroodpadu.