Druhá ČSSD, která by aktuálně získala podporu 16,4% voličů naopak poslední tři měsíce své voliče ztrácí. K výraznějšímu posilování voličské důvěry u hnutí ANO může docházet jak v důsledku předvolebního klání před krajskými volbami, tak zejména po krajských volbách, ale i v důsledku celkové politické situace, která prohlubuje voličský marast, který byl zřejmý i z výsledků krajských voleb. K hnutí ANO se tak přiklání jak pravicoví tak i levicoví voliči, kteří nenacházejí dostatečné uspokojení v rámci svých dosavadně preferovaných politických uskupení.

V opačném gardu to platí u ČSSD, kde opadnutí voličské podpory může souviset neuspokojením voličské poptávky po silné vůdčí osobnosti, ale i s absencí dostatečně silných a motivujících idejí, s nimiž by se sociálnědemokratičtí voliči ztotožnili. O tom, že onou ideou není ani „proti babišovské“, ale ani „proti zemanovské“ téma je zřejmé jak z oslabující ČSSD, tak i z nikterak zvyšujícímu se zájmu o pravicové subjekty.

Ideová a osobnostní vyprahlost je ostatně zásadním problémem celé domácí politické scény, na což zcela jasně poukázaly právě výsledky nedávných krajských voleb. Na tomto patologickém symptomu domácí politiky a politiků pak sbírá body vedle hnutí ANO i SPD, která by s aktuálním ziskem 5,7 procentního bodu usedla v Poslanecké sněmovně PČR.

Třetí nejsilnější stranou zůstává stále KSČM, která znamenala v rámci třech měsíců mírný pokles na aktuální hodnotu 12,7 procentního bodu.

Čtvrtou nejsilnější stranou by se i aktuálně stala s podporou 11,8% voličů ODS, k níž se velmi pomalu vrací konzervativní pravicoví voliči.