Hnutí Ano má největší volební potenciál, voliči velmi nadějně preferují i SPD. Vedle podpory tradičních parlamentních stran je zájem i o Realisty a Piráty.

Z aktuálního průzkumu volebního potenciálu, který ukazuje procento rozhodnutých voličů a maximální hypotetický volební zisk v případě příklonu všech váhajících voličů k dané politické straně či hnutí se nadále ukazuje jako nejpreferovanější strana hnutí Ano, následována ČSSD. Rovněž je však zjevné, že se tyto dvě stávající nejsilnější strany potýkají s velmi velkou skupinou váhajících voličů, což je však symptomatické pro všechny politické strany. Z tohoto pohledu je na tom nejlépe hnutí ANO, které má nejsilnější skupinu rozhodnutého voličského elektorátu. Konkurenční ČSSD má oproti hnutí ANO téměř o polovinu méně rozhodnutých voličů.

Je rovněž zjevné, že poslední slovo budou mít právě váhající voliči, kteří se rozhodují mezi více politickými subjekty, a jejich volbu může ovlivnit zejména předvolební souboj, který naplno vypukne počátkem září. Váhající voliči začleňují do svého volebního portfolia stále častěji SPD pod vedením Tomia Okamury. V případě SPD se posiluje i procento rozhodnutých voličů, které je již nad pětiprocentní hranicí zaručující zisk poslaneckých křesel. Tomio Okamura dlouhodobě prosazuje prvky přímé demokracie, odpovědnost politiků, ale vystupuje i jak proti EU, tak podporuje mmj. i postavení radikálního islámu mimo zákon. Tyto hlavní pilíře SPD spolu s kladením důrazu na hájení národních zájmů se ukazují z pohledu nemalé části voličů jako zajímavá alternativa k politickým programům a politice stávajících parlamentních stran. To ostatně potvrdili i krajské volby v roce 2016, v nichž získala SPD jak samostatně tak i společně s SPO v deseti krajích nad pět procent hlasů.

Do bojů o sněmovní křesla se nicméně v očích zejména váhajících voličů dostávají vedle stávajících parlamentních stran i Realisté s Petrem Robejškem, ale rovněž i Piráti vedeni Ivanem Bartošem. Jakkoli je nutné zdůraznit, že volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem, je zřejmé, že voliči SPD, zahrnují Realisty a Piráty spolu s parlamentními stranami do svých úvah o možné podpoře. Voliči tedy hledají alternativy a je možné, že celkový obraz domácí politické scény je povede k tomu, aby tyto alternativy vnímali jako primární volbu.

Ze stávajících parlamentních stran se ukazuje zájem o podporu ODS, která by i s aktuálním počtem svého pevného elektorátu měla jistotu získání sněmovních křesel.

Průzkum volebního elektorátu, který byl proveden před finálním oznámením lidovců, že již nechtějí jít do voleb ve společné koalici se Starosty (nicméně se již o této možnosti spekulovalo) ukazuje, že jejich volební úspěch, při němž by tato koalice musela dosáhnout minimálně desetiprocentní volební podpory, je v tuto chvíli skutečně velice riskantní. I přestože jejich volební potenciál dosahuje hodnoty 10,1 procentního bodu, jedná se pouze o teoretický maximální volební zisk, kdy se 100 váhajících voličů, kteří se však rozhoduji i mezi jinými politickými subjekty, rozhodne právě pro tuto koalici, což není příliš pravděpodobné, nebo spíše velmi nepravděpodobné.

Svůj boj o voliče však bezpochyby čeká i TOP 09, jejíž osud by byl aktuálně plně v rukou váhajících voličů a jejich volby.

Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální volební potenciál politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily u hodnoty rozhodnutých voličů jednoprocentní hranici. Volební potenciál nelze zaměňovat s volebním modelem.

Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 13. - 18.7. 2017 na vybrané skupině 1.765 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18+ let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 17.042 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Průzkum aktuálního volebního potenciálu vychází pouze z hlasů 58,6% respondentů, kteří jsou rozhodnuti, či zvažují svoji volební účast. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.

VOLEBNÍ POTENCIÁL

Rozhodnutí voliči představují aktuální rozhodnutý voličský elektorát dané politické strany či hnutí, respektive voliče, kteří jsou si ve chvíli sběru dat jisti svoji volbou.

Volební potenciál pak představuje maximální hypotetický volební zisk dané politické strany či hnutí, kterého mohou jednotlivé politické strany a hnutí dosáhnout v případě, že se ke každému politickému subjektu přikloní celá skupina váhajících a pochybujících voličů, kteří zvažují svoji volební účast.