SFŽP: Norská výzva pomůže najít cestu, jak zbavit řeky zbytků léčiv a hormonů

10.04.2021 20:32

I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné. V nové dotační výzvě „Trondheim“ z Norských fondů má Státní fond životního prostředí připraveno 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

SFŽP: Norská výzva pomůže najít cestu, jak zbavit řeky zbytků léčiv a hormonů
Foto: Státní fond životního prostředí
Popisek: Státní fond životního prostředí

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů. I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, představuje téma výzvy Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Dotační výzva Trondheim je vyhlášena jako dvoukolová. Žadatelé v prvním kole předkládají k posouzení pouze projektové záměry se základními informacemi o zamýšleném projektu: „K hodnocení projektového záměru bude vytvořena Expertní komise složená ze zástupců interních i externích odborníků v oblasti ochrany vod. Ti posoudí, zda je vhodné navrhovaný projekt zařadit k financování do dotačního programu. Úspěšní žadatelé budou vyzváni k dopracování projektového záměru, finanční podpora může činit od 5,2 do 26 milionů korun,“ vysvětluje mechanismus hodnocení dvoukolové výzvy Petr Valdman.

Žadatelé mohou své projektové záměry předkládat prostřednictvím Agendového informačního systému AIS SFŽP ČR a to od 8. dubna do 11. června 2021. Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.

Podrobné k výzvě naleznete na stránce: Výzva Call-3B „Trondheim“

Proč právě Trondheim?

Trondheim je třetím největším městem Norska, které leží u stejnojmenného 130 kilometrů dlouhého fjordu Trondheimsfjorden. V Trondheimu najdete pobočky hned několika významných institucí v oblasti ochrany životního prostředí. Sídlí zde také partner našeho Programu, Norská environmentální agentura, který zde má pobočku zaměřující se především na správu přírody.

V Trondheimu najdete významnou Norskou technicko-přírodovědeckou univerzitu (NTNU), která je častým bilaterálním partnerem pro environmentální projekty v našem Programu a zabývá se mimo jiné i výzkumem mikropolutantů. Navštívit zde můžete i Norský institut pro výzkum přírody (NINA), který zde umístil oddělení zaměřená na výzkum vodní biodiverzity, biologické rozmanitosti či lososovitých ryb. Zajímavostí je, že právě lososy můžete v Trondheimu chytat na udici v samotném centru města.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Změna dodavatele? ERÚ upozorňuje na rizika, spojená s podepisováním plných mocí

16:08 Změna dodavatele? ERÚ upozorňuje na rizika, spojená s podepisováním plných mocí

Stále více spotřebitelů mění dodavatele energií. Řada z nich se přitom o proces přechodu mezi obchod…