Od 1. ledna 2014 platí nový občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, nové úpravy katastrálního zákona i rejstříků i novinky v soudním řízení a další související a prováděcí předpisy. Naopak některé dosavadní předpisy se ruší.

Svaz průmyslu a dopravy ČR již v uplynulých měsících připravoval členské firmy na chystané zásadní legislativní změny – zejména formou článků ve Spektru i na webových stránkách. Přinášíme shrnutí těchto textů doplněný o odkazy, kde mohou zájemci o jednotlivá témata nalézt podrobnější informace.

O úskalích nové legislativy sice již bylo popsáno dost papíru, zaznamenat všechny problémy s výkladem nových ustanovení však ani sebelepší text nedokáže. U tak klíčové normy, jakou občanský zákoník je, jich ještě řadu může objevit a následně vyřešit až právní praxe, a to spíše v horizontu desetiletí než roků. I kdybychom se zaměřili pouze na novinky dopadající na podnikatelskou praxi a SP ČR, není v možnostech tohoto článku provést vyčerpávající výčet.

Otazníky kolem názvosloví

 Největší problémy při zkoumání nové legislativy v tuto chvíli působí zejména nejednotnost názvosloví, obtížná orientace ve vlastním textu, ve výkladech očekávaných správných postupů, které jsme zaznamenali u některých diskutovaných institutů a tudíž nepředvídatelnost dopadů zvolených řešení na firmy.

 Jedním z očekávaných zádrhelů je například to, že ze zákona bude nutné provést změny korporátních dokumentů, upravit smlouvy o výkonu funkce a nechat je schválit valnou hromadou do 1. 7. 2014. Důležitá bude i správná forma plné moci, která musí korespondovat s formou úkonu, pro který je udělena - tedy pokud bude pro jednání potřeba forma veřejné listiny (notářského zápisu), bude to třeba i pro plnou moc.   

Nový občanský zákoník

 V souvislosti s novým občanským zákoníkem by si firmy měly ošetřit správnou formu udělování plné moci. Při striktním výkladu bude v praxi nezbytné udělit pro právní jednání vyžadující například notářský zápis plnou moc ve stejné formě.

 Forma osvědčujícího notářského zápisu bude i nadále nezbytná pro taková rozhodnutí valné hromady, u nichž to zákon vyžaduje. Odlišná je však situace, kdy rozhoduje jediný akcionář či společník. V takových případech je pro rozhodnutí akcionáře či společníka obligatorně vyžadována forma notářského zápisu a tudíž i případná plná moc k takovému rozhodování musí mít tutéž formu.

 Udělování plné moci podle nového občanského zákoníku byl věnován článek zveřejněný na webu SP CR na stránce  http://www.spcr.cz/pravni-aktuality/nutnost-zvlastni-formy-plne-moci-dle-441-odst-2-noz.

 Další významnou změnou související se začátkem platnosti NOZ je skutečnost, že občanská sdružení budou po 1. 1. 2014 automaticky považována za právnické osoby, a to konkrétně za spolky, jež jsou řazeny do kategorie korporace. Změna po nabytí účinnosti NOZ se projeví také v přeměně právní formy - občanská sdružení (resp. spolky) se budou moci přeměnit jen na ústavy nebo sociální družstva.  Jejich transformace na spolky proběhne převážně automaticky – dnem nabytí účinnosti NOZ se občanská sdružení založená podle zákona o sdružování občanů budou považovat za spolky. Nové právní úpravě ovšem budou muset přizpůsobit své stanovy, a to do 1. ledna 2017, nejpozději ke stejnému datu budou také muset doplnit povinné údaje dle nové právní úpravy do spolkového rejstříku. Pouhý rok (do 1. ledna 2016) pak budou mít na úpravu názvu spolku dle nové právní úpravy.

 Dále dojde k  podstatným změnám v zapisování spolků a ve sbírce listin, která bude muset obsahovat mj. zakladatelské právní jednání právnické osoby, stanovy spolku, usnesení ustavující schůze spolku (byl-li spolek usnesením ustavující schůze založen), rozhodnutí příslušného orgánu spolku o založení, zrušení nebo přeměně pobočného spolku, výroční zprávy, smlouvu o sloučení spolků, smlouvu o splynutí spolků a smlouvu o rozdělení sloučením, projekt rozdělení spolků se založením nových spolků a rozhodnutí o změně právní formy spolku a podobné dokumenty.

Organizace zaměstnavatelů založené dle zákona o sdružování občanů budou mít po účinnosti NOZ povahu spolku sui generis (svého druhu). Musí být totiž respektováno speciální postavení organizací zaměstnavatelů dle práv garantovaných mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána.

Zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních předpisů se jimi i nadále budou řídit. Pouze v případě, že by zájmové sdružení právnických osob mělo zájem, má právo (nikoli povinnost) změnit svou právní formu na spolek podle NOZ.