Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let ve dnech 16. až 23. března 2016. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1050 respondentů.

Vztah české veřejnosti k cizincům zjišťuje STEM ve svých výzkumech dlouhodobě. Toleranci a vstřícnost k jednotlivým národům a etnikům, jejichž příslušníci žijí v České republice, zkoumá prostřednictvím ochoty lidí mít je jako sousedy.

Tradičně nejlépe jsou českou veřejností vnímáni Slováci – bezproblémový postoj k nim vyjádřilo 93 % dotázaných. Více než tři čtvrtiny veřejnosti by bez problémů přijaly za souseda Angličana (82 %), Francouze (79 %), Američana (78 %). Mírně nižší podíl lidí by neměl problém žít se sousedem Němcem (73 %). Zhruba dvoutřetinová většina občanů by rovněž bez výhrad snesla sousedství s Židy (66 %) a Chorvaty (63 %). Skupina národností, se kterými nemá většina Čechů žádný problém, je v posledních letech stabilní. Toto zjištění je zajímavé v kontextu vztahu české veřejnosti k zemím Západní Evropy, v průzkumu na konci roku 2015 jsme totiž pozorovali pokles příznivého hodnocení Německa, Francie, Velké Británie. Ve vztahu k obyvatelům těchto zemí však žádné podobné změny nepozorujeme, což ukazuje na rozlišování v postoji k lidem, kteří mají občanství určité země, a k zemím jako celku.

Více než polovina lidí by velmi dobře přijala za sousedy Volyňské a Kazašské Čechy (54 %) a Vietnamce (52 %). Polovina lidí (50 %) by neměla problém mít za souseda ruského občana. Více než dvě pětiny veřejnosti by bez problémů přijaly sousedství Srbů (46 %), Číňanů (45 %), Indů (42 %) a Ukrajinců (41 %).

Mezi zkoumané národnosti byli nově zařazeni Egypťané, Turci a Syřani. S Egypťany by žádný problém neměla třetina dotázaných (33 %). Turci a Syřané se řadí spolu s obecně pojmenovanými Araby, dále Čečenci a Afghánci do skupiny nejméně přijatelných národností. Bez problémů by je přijala pouze zhruba necelá pětina občanů.

Mezi málo přijatelnými sousedy jsou také Romové, k nimž má podle časové řady STEM od roku 1994 česká veřejnost dlouhodobě špatný vztah. Podle aktuálního výzkumu by Romy pouze 15 % českých občanů přijalo bez problémů za sousedy, téměř čtvrtině lidí by to nebylo příjemné, čtvrtina by to nesla těžce a více než třetina lidí (35 %) považuje takové soužití za zcela nepřijatelné.

¨

Jak jsme již uvedli, od průzkumu před rokem se nijak významně nezměnil názor české veřejnosti na nejlépe vnímané národnosti (Slováky, Angličany, Francouze, Američany, Němce atd.). Jen mírně se zlepšil postoj Čechů k Rusům, Vietnamcům a Číňanům, což potvrzuje trend minulých let.

První následující graf podrobně ukazuje postupné zlepšování vztahu české veřejnosti k Vietnamcům a Číňanům. Pro ilustraci je v grafu dále znázorněn vývoj postoje Čechů k Arabům, který se velmi pozvolna zhoršuje. V druhém grafu je možné sledovat, jak se v porovnání se stabilním vztahem české veřejnosti k Američanům a Němcům v posledních letech pozvolna zlepšuje postoj k Rusům.

Vztah českých občanů k různým národnostem je do značné míry ovlivněn úrovní vzdělání. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají tedy častěji bezproblémový vztah k Židům, Vietnamcům, Číňanům, Chorvatům, Srbům, Němcům, Syřanům, Rusům a dalším národnostem (viz následující graf).

Rozdíly podle věku nejsou tak výrazné. Lidé různého věku se významně odlišují pouze v názoru na Američany a Němce, kdy lidé starší 60 let mají k těmto národnostem mírně horší vztah než lidé mladší, především pod 30 let (84 % osob ve věku 18 až 29 let by bez problémů přijalo za souseda Američana a 79 % Němce, ve věku nad 60 let jsou tyto podíly 74 %, resp. 68 %).