Komentoval tak současnou politiku Evropské unie, která se snaží zmírnit svoji závislost na dovozu ruského plynu. Zároveň ale prohlásil, že evropský trh zůstane pro Gazprom nadále klíčový.

Gazprom začal pociťovat důsledky ukrajinské krize. Ambiciózní záměr vytěžit letos skoro půl bilionu krychlových metrů plynu (přesně 496,4 miliardy) firmě totiž nevyjde. Největší plynárenská společnost světa byla nucena v polovině září plán citelně snížit, a to na 463 miliard krychlových metrů. Mnozí analytici však soudí, že ani tento skromnější záměr se nepodaří splnit, a produkce Gazpromu, kterou odhadují na 450 miliard krychlových metrů, tak bude nejnižší od jeho založení v roce 1989.

Důvodem je výrazné omezení dodávek Ukrajině i klesající poptávka v Rusku, jehož ekonomika je v útlumu. Navíc, Gazprom musí na svém domácím trhu zápolit se sílící konkurencí dvou hlavních rivalů - společností Novatek a Rosněfť. Nezanedbatelnou roli hraje také skutečnost, že středoevropští a západoevropští odběratelé mají nyní plynové zásobníky naplněny v průměru z 91 procent, kdežto ve stejnou dobu před rokem ze 73 procent, uvádí ruský peněžní ústav Sběrbank.

Alexej Miller si naopak pochvaluje spolupráci s Čínou, s níž Gazprom letos v květnu podepsal třicetiletý kontrakt. Podle něj bude státní čínské společnosti CNPC dodávat až 38 miliard krychlových metrů paliva ročně. Skoro tolik, kolik v současné době odebírá Německo, největší evropský zákazník Gazpromu.

Palivo bude proudit plynovodem "Síla Sibiře", dlouhým skoro 4000 kilometrů. Celkové investiční náklady se odhadují na 70 miliard dolarů a první ruský plyn by měl začít proudit na východ během roku 2019. Prezident Vladimir Putin plynovod označuje za největší stavbu světa. Rusové začali na svém úseku pracovat tento měsíc, Číňané se do díla pustí v polovině příštího roku.