Konferenci zahájil předseda ÚOHS Petr Rafaj, který zdůraznil, že jedním z hlavních probíraných témat bude prosazování soutěže na digitálních trzích a v informačních technologiích. „Jedná se o aktuální problematiku, které se soutěžní úřady musí věnovat,“ uvedl předseda Úřadu, který rovněž vyjádřil přesvědčení, že všichni účastníci získají na konferenci užitečné informace pro svou praxi.

V rámci úvodního panelu se pak tradičně hovořilo o událostech v soutěžní politice z uplynulého roku. I. místopředseda ÚOHS Hynek Brom zdůraznil důležitost spolupráce soutěžních a odvětvových regulátorů, přičemž oznámil chystané uzavření memoranda o spolupráci mezi ÚOHS a Energetickým regulačním úřadem. Místopředseda Brom následně představil předběžné statistiky z činnosti Úřadu za rok 2017, u nichž vyzdvihl, že Úřadu se již několikátým rokem v řadě daří zahajovat 10 či více kartelových šetření. Zahájena byla také tři řízení z oblasti zneužití dominantního postavení a tři sektorová šetření. Do listopadu Úřad zatím vydal 6 rozhodnutí v oblasti zakázaných dohod, avšak podle Broma do konce roku ještě několik rozhodnutí přibude. „Velice podstatný přitom je fakt, že se nám přibližně 70 % řízení daří ukončovat díky narovnání či závazkům již v první instanci,“ dodal Hynek Brom.

Zástupce generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise Rainer Becker se zaměřil na dva současné trendy, které spatřuje v aktuální soutěžní politice, a to orientaci na ochranu inovací, jako cíle či benefitu hospodářské soutěže a dále na prosazování spravedlivého přístupu (fairness), ve smyslu spravedlivého přístupu spotřebitelů k soutěžním benefitům. Předseda rakouského soutěžního úřadu Theodor Thanner stručně představil svou instituci a její práci za uplynulý rok. Rakouský úřad učinil první kroky k tomu, aby dokázal reagovat na rychlý nástup digitálních trhů, když díky novele soutěžního zákona získal možnost přistupovat v rámci místních šetření k datům uložených v cloudech a současně možnost pokutovat neposkytnutí přístupu k elektronickým datům. V oblasti fúzí pak došlo v souvislosti s digitálními trhy k té úpravě, že notifikovat je nutno i ta spojení, která sice nesplňují obratová kritéria, avšak nabývaná společnost je ve výrazné míře v Rakousku aktivní. Slovenský soutěžní úřad zastupoval místopředseda Boris Gregor, který upozornil na výrazný nárůst podnětů v oblasti zakázaných dohod. Zejména se jedná o podezření na bid rigging, která však v celé řadě případů nejsou relevantní a pouze zatěžují a vyčerpávají kapacity úřadu. Slovenský úřad zatím v letošním roce vydal tři rozhodnutí o horizontálních kartelech a dvě o vertikálních dohodách. Nadále se chce více věnovat oblasti e-commerce, která sice zatím na Slovensku tvoří jen 4 % trhu, ale do budoucna se předpokládá její prudký růst.

Speciální přednášku obstaral profesor londýnské King´s College Renato Nazzini a zaměřena byla na všudypřítomné téma digitálních platforem. Nazzini dospěl k závěru, že soutěžní politka nepotřebuje vytvářet nové nástroje, ale ty dosavadní musí při posuzování digitálních platforem využívat sofistikovaněji, aby bylo skutečně zjištěno, jak konkrétní digitální trh funguje.