Rozhodl se proto svůj problém řešit a požádal o pronájem městského bytu. Město mu však byt odmítlo pronajmout a to právě kvůli jeho zdravotnímu postižení. Takové jednání je však nepřípustné.
Městský byt byl nabízen tzv. obálkovou metodou. Měl jej dostat zájemce, který nabídne nevyšší cenu. Nevidomý muž nabídl nejvyšší cenu a podle zveřejněných kritérií s ním tedy měla být uzavřena nájemní smlouva. Město však byt nabídlo druhému v pořadí, protože se obávalo, že by muselo byt dodatečně upravovat s ohledem na potřeby muže se zdravotním postižením. On sám přitom žádné úpravy nepožadoval.

Je třeba zdůraznit, že město není oprávněné hodnotit zdravotní stav stěžovatele a nemůže samo posuzovat, jaké bydlení je pro něj vhodné. Takové hodnocení přísluší pouze lékaři. Z lékařských posudků je přitom zjevné, že daný muž se je schopen o sebe postarat. V minulosti absolvoval konzervatoř a zajišťoval si sám běžné životní potřeby.

Muž požádal o pomoc ombudsmanku, která jednání města označila za diskriminační. Doporučila muži bránit se antidiskriminační žalobou, což nevidomý také učinil. Obrátil se na doporučení ochránkyně na Pro bono alianci.

JUDr. Petr Veselý pak pro svého klienta dosáhl u soudu dvou vítězství. Krajský soud potvrdil rozsudek prvostupňového soudu, který dal žalobci za pravdu. Jednání města bylo vůči nevidomému skutečně diskriminační. Soud v rozsudku městu přikázal uveřejnit omluvu a zaplatit muži finanční kompenzaci.

Možnosti ombudsmanky pomáhat lidem se zdravotním postižením se do budoucna zlepší. Od 1. ledna 2018 se ombudsman stane orgánem pro monitorování naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.