* Viz http://policie.cz/clanek/obeti-komunistickeho-rezimu.aspx

Mnozí z postižených stále žijí, a přestože se většina z nich domohla finanční kompenzace už v hlavní vlně odškodňování v 90. letech, od samého začátku svého působení se veřejný ochránce práv setkává s podněty a dotazy na možné zvýšení důchodu nebo jiné odškodnění (v letech 2005 – 2015 šlo o více než 200 podnětů, v letošním roce jich zatím bylo 10). Nejčastěji jde o bývalé příslušníky Pomocných technických praporů a Technických praporů, studenty vyloučené z politických důvodů z vysokých škol a lidi, kteří ze stejných důvodů přišli o zaměstnání. Oběti politické perzekuce totiž mohou důsledky pociťovat i dnes v podobě nízkého důchodu a mnohdy neví, že pro ně existuje možnost získat příplatky k důchodu či jiné příspěvky podle různých právních předpisů odškodňujících oběti komunistického režimu. V naprosté většině případů poskytuje odškodnění Česká správa sociálního zabezpečení. Na ni by se tedy měli obracet ti, kdo se domnívají, že patří mezi perzekuované, kteří mají nárok na některou formu odškodnění.

Současně je ale třeba připomenout, že nelze odškodnit všechny křivdy, k nimž za více než 41 let trvání komunistického režimu došlo. Zákonodárce se proto soustředil na odškodnění alespoň těch nejzávažnějších či nejprokazatelnějších forem perzekuce.

Věznění z politických důvodů

V případech nejvážnější formy komunistické perzekuce, tedy věznění z politických důvodů, se ochránkyně nesetkává s mnoha stížnostmi na postup při odškodňování. Věznění a jeho délka jsou totiž dobře prokazatelné skutečnosti. Důvod věznění se prokazuje rozhodnutím rehabilitačního soudu. Ten podle zákona o soudní rehabilitaci (č. 119/1990 Sb.) zrušil rozhodnutí, kterým byli lidé komunistickými soudy odsouzeni za v zákoně vyjmenované trestné činy, případně za jiné, politicky motivované.