„Těžko soudit o konkrétních počtech těch skutečných kmotrů, ale zdá se mi, že se teď na té scéně odehrává takové přeskupování sil, a že ti nejvyšší chtějí získat ještě větší podíl na zisku, neboli na tom koláči tady v Čechách, a díky tomu ti méně významní musí z kola pryč. To je možná jedna z největších událostí či přesněji trendů, které se v téhle oblasti teď odehrávají,“ vysvětluje Best aktuální vývoj na „scéně kmotrů“.

Pět mafiánských rodin v Čechách. Vzešel z nich prý i Bakala

Víceméně se prý jedná o pět rodin. Pokud jde o jejich přesné jmenování, tak člověk musí podle Bestových slov být samozřejmě velmi opatrný, bylo by nebezpečné někoho nařknout bez důkazů. „Ale vazby mezi politikou a byznysem jsou vidět. Můžeme ale také pozorovat jejich schopnost tyto informace vymazat z toho, co čteme a vidíme, protože ti největší kmotři mají největší vliv na média a díky tomu tam o nich skoro nic nečteme,“ viní mnohá významná média.

„Tento týden Euro přineslo něco o Bakalovi. On je sice jedním z nich, nicméně jeho pozice je trošku jiná, protože on se v tom prostředí už teď tolik nepohybuje. Sice má podobný zdroj či původ majetku, ale jeho současné aktivity jdou už jinudy,“ mluví americký novinář o Bakalově současném „očištění“.

Pokud pak máme mluvit o propojení těchto kmotrů na politické strany, musí být podle něho řeč hlavně o ODS a ČSSD. „Ještě k tomu doplním, že tyhle struktury dělím na kmotry a kmotříčky, protože ti skuteční kmotři, to je těch pět rodin, a ti kmotříčci jsou spíše na stranické úrovni. Protože ti nejvyšší spolupracují se všemi stranami a nedělají rozdíly,“ popisuje Erik Best serveru ParlamentníchListů.cz strategii největších bossů.

Nevládní protikorupční organizace, placené z vládních zdrojů…

„U té nižší úrovně je to proto, že díky tomu, že nejsou tolik významní, nemají sílu spolupracovat se všemi, tak jsou napojeni jen na jednu stranu, ale jakmile má politická strana nějaký vliv, tak samozřejmě přiláká různé elementy a živly,“ pokračuje.

V rámci boje proti korupci se místy tu vážně, jinde méně vážně snaží působit různá sdružení a nadační fondy. Zmohou takové organizace něco? A chtějí vůbec? „Musím na začátku říct, že jsem v představenstvu Transparency International, takže ten můj pohled může být trochu zkreslený, ale já vidím snahu všech těch zainteresovaných skupin se do toho boje s korupcí zapojit. Ale skoro všechny ty organizace včetně Transparency mají omezovací prvek v tom, že částečně dostávají peníze od vlády, anebo od skupin, které na tom mají zájem,“ pouští se do kritiky nevládních organizací, které často existují paradoxně díky vládním financím.

„Takže i když jsem členem Transparency, tak uznávám, že je tam problém, jakmile část peněz pochází z těchto zdrojů,“ poznamenává znovu problematický prvek.

Nemorální obchodník Janeček chce bojovat s korupcí?

V řadě „protikorupčních“ sdružení poslední dobou značně vyčnívá Nadační fond proti korupci miliardáře Karla Janečka. Čím to ale, že se takto zajištěný člověk rozhodne postavit korupci? „U něho je to velmi zvláštní, když jeho zdroje pochází od vysokofrekvenčního obchodování, což je samo o sobě morálně diskutabilní. Neříkám, že to není legální, ale morálně je to velmi diskutabilní,“ komentuje novinář Best Janečkovy aktivity.

„Ale kdyby chtěl Janeček skutečně zatočit s korupcí, musel by vlastně zrušit vlastní byznys, to obchodování, kde je angažovaný, protože je to strašně nemorální. On má více méně informace dřív než ostatní a kvůli tomu ostatní ztrácejí. Sice jde po jednotlivcích o nižší částky, ale pořád je to obchodování s informacemi, které ostatní nemají,“ konstatoval.

Mnoho očí těch, kteří jsou korupčním prostředím v naší zemi znepokojeni, se s nadějí upíralo na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní v Praze. Ministr spravedlnosti nejdřív hodně váhal a zdálo se, že Bradáčová čeká marně. V pondělí se stal opak. Proč?

Nečas možná na jmenování Bradáčové tlačil. Bojí se prý EU

„Může to vypadat jako záhada, když Blažek nakonec Bradáčovou jmenoval, přestože to nejdřív vypadalo tak, jako že ji nechce, nebo některé vlivy, které stojí za ním, ji nechtěly. Mě zaujalo to, co napsal Jaroslav Plesl, že Nečas chce opravdu zatočit s korupcí a možná za Bradáčovou nakonec stojí samotný Nečas,“ je přesvědčen Best v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz.

Ten má pocit, že premiér je pod velkým tlakem Evropské unie, aby s korupcí něco udělal. „A jestli opravdu chce, bude potřebovat někoho, kdo se v tom vyzná a ta Bradáčová do toho zapadá. Je to sice jedna z možností, ale vzhledem k tomu, že byla nakonec jmenována, se mi zdá, že vypadá ta možnost reálně,“ míní dokonce.

Díky tomu se Bestovi zdá jako možný i scénář, že Nečas ve skutečnosti na jmenování Lenky Bradáčové do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze tlačil, ale aby si zároveň nenaštval vnitrostranické zájmové skupiny, tvářil se před nimi navenek, že se mu Bradáčová moc nelíbí. „Ti regionální kmotříčci možná chtěli, aby na ministerstvu byl právě Pavel Blažek, ale Bradáčová je pravý opak. Nicméně to by byla otázka spíše na Petra Nečase, kterou, pokud vím, zatím nikdo nepoložil,“ vyzývá v závěru Erik Best.