Ministr Chalupa: Pláč na špatném hrobě

24.03.2012 8:58 | Zprávy

Ústavní soudkyně Eliška Wagnerová si posteskla, že lidé u nás „jen nadávají v hospodách“, místo aby „dali se dohromady a vyjádřili svůj názor“.

Ministr Chalupa: Pláč na špatném hrobě
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa

Inu, nezodpovědné tlachání se, jak známo, na hospodu neomezuje, běžně ho můžeme slyšet také v jiných společenských zařízeních, žádné nevyjímaje. Obsah hospodských výšplechtů je odnepaměti stejný: bejvávalo dobře, nyní je všechno rozkradeno a vytunelováno, dříve se lidé měli rádi, navzájem si pomáhali, teď každý myslí jen na sebe, apod. Hospodský žvanil má ve věci jasno a žádný pohled z okna na kvetoucí krajinu, žádná statistika mu nevyvrátí přesvědčení, že všechno jde od deseti k pěti.

V podání ústavní soudkyně to nevypadá ani o trochu kultivovaněji: reformy současné vlády, které oceňují uznávaní odborníci a ratingové agentury, jsou prý „šílené, asociální a já nechci žít ve státě, který se chová jako asociál…Tyto reformy mnoho lidí uvádějí do opravdové bídy. Vidíme to dnes a denně. V takto spravovaném státu žít prostě nechci.“

Nevím, zdali paní Wagnerová zakouší tento hořký pocit až nyní, za koaliční vlády Petra Nečase, anebo s ním žije po celých posledních dvacet let, či přece jenom se jí lépe a volněji dýchalo za vlád Zemana, Špidly, Grosse a Paroubka? Na politické sympatie má právo každý a ani paní Wagnerová se netají tím, že je ve své praxi vždy prosazovala. Postavení ústavního soudce předpokládá ovšem z definice jistou soudnost a intelektuální strukturovanost. Žalostně blábolivě působí pokusy doktorky Wagnerové přiblížit čtenářům úlohu Ústavního soudu v našem právním systému: „Naše ústava vyšla z názoru starého několik set let, že i většina se může dopouštět tyranie, může zvlčit. Filozofie naší ústavy je proto založena na tom, že rozhodnutí se přijímají většinovým způsobem, avšak zároveň je třeba mít i respekt k právu menšiny a jednotlivce.“ Co věta, to nabubřelá banalita a faktická chyba.

Představy paní Wagnerové o nejvyšší soudní instanci jako o areopagu spravedlivých, nadanému papežskou neomylností a stojícímu nad většinovou, často zvlčilou společností, není z tohoto světa. Ústavní soud je právní, nikoli mravní pojistkou. Však i tam se rozhoduje většinovým hlasováním, i tam vzlíná lidská zvlčilost. Spíš než poslední instancí pravdy a esencí filozofických idejí, na nichž je založena moderní společnost (zdaleka ne tak dlouho, jak se domnívá paní doktorka), je Ústavní soud justiční pojistkou, jež je odvozeninou a pokračováním politického systému, nikoli jakousi jeho ideální protiváhou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: ODS

Mgr. Vladimíra Ludková byl položen dotaz

Zbraně

Zaujal mě váš komentář ke zbraním. Máte naprostou pravdu, že kdo chce jakoukoliv zbraň použít třeba k zabíjení, že si ji nějak opatří - většinou nezákonně. Ale co mě zajímá je váš pohled na to, aby lidé mohli použít legální zbraň pro svou ochranu nebo ochranu majetku? Protože co vím, tak je většina ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: 14


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká pošta: Hospodářský výsledek za rok 2024

22:31 Česká pošta: Hospodářský výsledek za rok 2024

Česká pošta vykázala za rok 2024 konsolidovaný hospodářský výsledek před zdaněním -1 246 mil. Kč.