Čeho nás ve skutečnosti čeká Konec a čeho Začátek? Jsme připraveni se postavit všudypřítomnému pokrytectví? Jsme ochotni si vybrat? To vše byla témata speciálu Planeta Země 2012 na ČT24. Během něj byly zároveň představeny i další technologické interaktivní novinky, umožňující do debaty vstupovat jak divákům, tak i uživatelům sociálních sítí. Tým Nových médií tak v premiéře představil jedno ze zatím největších zapojení široké veřejnosti v historii ČT24. Reakce publika byla v reálném čase ihned analyzována a představována divákům.

Celovečerní diskusi o globálním vývoji odmoderoval Václav Moravec a Pavlína Kvapilová. Hned v úvodu padla další otázka: Čeká nás (lidstvo) cesta po skluzavce dolů či probuzení dobrých - pozitivních energií v lidech? Než se debata začala rozvíjet, byly zveřejněny i výsledky aktuálního exkluzivního průzkumu veřejného mínění, udělaného za tímto účelem agenturou Factum Invenio.

Výsledky rozhodně nebyly optimistické. Více než 55 procent dotázaných totiž uvedlo, že se domnívá, že situace na Zemi a mezi lidmi se bude nadále zhoršovat. Jen 5 procent lidí prokázalo víru v to, že se situace zlepší. Pozitivněji vnímají podle průzkumu budoucnost hlavně mladí lidé, ovšem ani mezi nimi nepřevládá kladné hodnocení a víra v budoucnost civilizace.

Dědictví starých civilizací

Prvními hosty na téma duchovní rozpoložení roku 2012 a dědictví starých civilizací byl autor Encyklopedie šamanismu Mnislav Zelený Atapana a Marina Čarnogurská, znalkyně čínské filozofie. Diskutovali o tom, nakolik jsou současné problémy lidí stejné, jako ty, které sužovaly v minulosti  Egypťany či Římany? Své názory na toto téma přednesl profesor Miroslav Bárta, přední český egyptolog a expert na komplexní medicínu Dr. Jan Hnízdil.

"Duchovní prázdnota současného lidstva znamená našlápnutí ke konci civilizace. Honba za blahobytem je odklonem od přirozenosti," stojí zcela jistě za zmínku jedno z vyjádření Mnislava Zeleného Atapany. Podle něj je problémem to, že i v Česku se myslí v rámci pouhých čtyřletých cyklů. Na mysli tím měl čtyřleté volební funkční období politiků, které nezajímá to, co bude poté, až odejdou. "My se musíme naučit myslet v daleko širších cyklech," řekl dále Mnislav Zelený Atapana.

Podle znalkyně čínské filozofie Mariny Čarnogurské se navíc ukazuje na současném stavu společnosti to, jak hlubokou pravdu měli již staří čínští myslitelé, když říkali, že zemím nesmějí vládnout obchodní kruhy. "Naopak, měli by vládnout lidé, kterým záleží na rozvoji země, v které žijí," uvedla.

Zajímavý názor přednesl pak také přední český egyptolog Miroslav Bárta. "Reforma současného systému je pouhé prodlužování agonie," řekl v diskusi. A vyjmenoval zápory toho, jak lidstvo žije. "Současný systém je založený na dravosti, bezohlednosti, individualismu. Proto mají šanci v něm uspět lidé, kteří mají takovéto vlastnosti - a podle toho pak ten vývoj společnosti můžeme vidět. V těch, co ovládají, převládá negativismus. I proto vnímáme krizi identity i u vládnoucí elity - která dává zelenou pouze jistým zájmových skupinám, či dovoluje to, co známe i z minulosti, aby vládly a měly v rukou moc pouze vlivné rodiny, které si vlivy mezi sebou předávají," konstatoval Bárta.

Zveřejněny byly pak další výsledky průzkumu veřejného mínění, který se ptal na to, zda je možné reformovat současný systém. I ty ukázaly, že největší skupina dotázaných, 37 procent Čechů, se domnívá, že je třeba současný systém zcela opustit. Šestnáct procent lidí pak vyjádřilo víru v to, že reforma systému je možná.

Americký miliardář: Lidé jsou unavení, alternativa kapitalismu neexistuje

Pro speciální vysílání Planeta Země 2012 poskytl exkluzivní rozhovor i americký miliardář George Soros.  A podotkl, že lidé jsou unavení a kritičtí k Evropské unii a jejím selháním.

„Kvůli tomu se lídři, kteří naopak dříve prosazovali další integraci, snaží pouze udržet status quo. A status quo je ze své povahy nedokonalý a potřebuje změnu. Ovšem lídři teď odmítají změny, přestože to dříve byli oni, kdo je prosazoval. Proto nemají žádnou vizi, která je potřeba ke zlepšení situace," řekl Soros pro ČT.

Jaká je diagnóza současného kapitalismu? Jaký význam mají pro lidi peníze?

Dalším tématem večera byla otázka, zda je kapitalismus v krizi. A také to, co pro lidi znamenají peníze. Zamýšlel se nad tím buddhista Libor Malý, který  prodal před časem za 900 milionů svou firmu a nyní vymýšlí aplikaci pro život v postkapitalistickém systému bez peněz.

"Každý cyklus jednou skončí a my se blížíme nyní ke konci cyklu, ve kterém měly velkou moc ty barevné papírky, kterým říkáme peníze," řekl Libor Malý na vysvětlení toho, proč pracuje na tom, jak bude život na Zemi vypadat poté, co by peníze zmizely. Podle něj je definice současné společnosti to, že všichni vzájemně otročí všem - jeden druhého de facto vykořisťuje. A přitom by to mělo fungovat tak, že by si lidé měli vzájemně pomáhat.

Kromě něj uvšak zazněly i názory poradce expremiéra Miloše Zemana Miroslava Šloufa, bývalého dopisovatele The Economist, či Mariana Tupyho z Cato Institute, který přidal svůj názor z Washingtonu.