Ten také hned v úvodu přítomným návštěvníkům zdůvodnil, proč si jeho strana za lídra do voleb vybrala právě renomovaného sociologa. „Myslím si, že o politice hluboce přemýšlí a má pevný názor,“ vysvětlil rozhodnutí strany Bohuslav Sobotka. Poté dostal slovo samotný kandidát. Nejdříve přítomným připomněl, že si v posledních třiceti letech ve všech vyspělých zemích Evropy bohaté a privilegované vrstvy přivlastňují stále větší díl hrubého domácího produktu bohatství. „Na druhé straně se ale, jak to jen trošku jde, zbavují daňové povinnosti. Přesunují ji na střední a nižší vrstvy. Nůžky se neustále rozvírají a jakmile bohatí optimalizují svou daňovou povinnost, utíkají do daňových rájů a provozují nejrůznější formy daňových úniků," řekl Keller.

Keller: Globalizační tlaky ustojí jen sjednocená Evropa

„Není potom možné, aby střední vrstvy ze svých stagnujících příjmů udržely sociální stát. Když jsme byli na sjezdu SPD v Německu, tak jsme se dozvěděli, že globalizační tlaky nemůže samo unést ani bohaté Německo. Tomu může čelit jedině sjednocená Evropa. Na sto procent vím, že pokud by byla Evropa oslabena, nebo dokonce rozbita, jak si to přejí někteří naprosto nesoudní euroskeptici, tak sociální stát končí. Jeden německý sociolog nedávno napsal, že ti, kteří pohřbívají sjednocenou Evropu, vlastně prohrávají boj o sociální zajištění našich dětí. A to je vážná věc,“ řekl Jan Keller.

Dle jeho mínění proto budou tyto volby mnohem významnější, než to na první pohled vypadá. V Evropském parlamentu je sedm velkých politických uskupení. Lídr za ČSSD věří, že sociálně demokratická frakce má šanci být natolik početná, aby se stala nejsilnější stranou Evropského parlamentu, dosadila svého člověka do čela Evropské komise a začala se snažit Evropu skutečně integrovat.

„Dnes jsme v naprosto absurdní situaci, kdy jednotlivé země sociálně dezintegrují. Příjmové a majetkové elity se odtrhly. Žijí si v úplně jiném světě. Příslušníka elity poznáte bezpečně podle toho, že ho v životě nikde nepotkáte. Nikoho z nás by nepustili tam, kde se rekreují oni. Oproti tomu dolů padá stále větší počet lidí. V bohatých zemích jako je Francie se už mluví o dvaceti procentech Francouzů, kteří jsou pod hranicí bídy a mezi tím je střední vrstva, jež žije v obrovské nejistotě. Ve Skandinávii je to zatím nejlepší, ale tlakům globalizace se ani tyto země nemohou samy ubránit,“ uvedl sociolog.

Pavel Telička zemědělcům vyjednal nepříznivé podmínky