Haslingerová také dále komentuje současnou krizi Evropské unie, která si na současné problémy zadělala sama tím, že se vydala cestou sociálně-tržního modelu, který je blízký komunismu.

Havlovu smrt jsem rozhodně neslavila

Pokud jde o dění, které následovalo po smrti exprezidenta Havla, je šéfredaktorka Fragmentů přesvědčena o tom, že ač patří k elementární slušnosti a morálce uklonit se památce jakéhokoliv zemřelého člověka, neznamená to, že se jeho sporné a problematické kroky nesmí nijak kriticky hodnotit.

TÉMA: Skon Václava Havla

„Když někdo zemře, musí každý normální člověk věnovat tichou vzpomínku a pomodlit se za jeho duši. A je vedlejší, jestli zemřelého měl či neměl rád. Namísto toho se téměř všichni jeho tzv. 'přátelé' okamžitě jali kydat nenávist, špínu, jedovaté sliny a duševní odpad na pana prezidenta Klause. Místo vzpomínky a zapálení svíčky pouhá vylitá žluč. Nám do redakce psali nechutné maily, jestli slavíme jeho pád pořádnou whiskou. Smrt nikoho, natož pana Havla, jsem bouřlivě neoslavovala,“ odmítla rázně mnohá nařčení Haslingerová.

Naposledy se s Havlem setkala letos 28. října na Pražském hradě a jako člověka jí ho prý bylo velmi líto. „Kdysi jsme v Akademii věd podepsali s manželem petici za jeho propuštění z vězení, čímž jsme dávali v sázku místo v ČSAV. Byla jsem takřka na všech akcích na jeho zvolení a pro pád komunismu. Byli jsme tehdy na něj upřímně hrdí, jaký měl v USA úspěch. Poprvé jsem se nehanbila, že jsem Čech z komunistického Československa. Pravicově cítící občané v něj vkládali naděje, že se bude bít za pravici a ne za levicové intelektuály. O to větší zklamání bylo, když vyhlásil tlustou čáru za minulostí a co následovalo, to jistě víte! Komunisté se díky Havlově tlusté čáře za minulostí rozmístili do všech vysokých míst. Ale na hodnocení jeho práce jako prezidenta bude času dost po modlitbě za jeho duši,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz prezidentu Klausovi blízká Haslingerová.