Náklady exekuce by to totiž podle něj měly být tržní. „Měli by je nést věřitelé. Tím by byli motivováni půjčovat jen dostatečně bonitním dlužníkům. Jednoznačně by to vedlo k zásadnímu propadu výše exekučních výloh, protože běžné exekuční výkony, zejména ty hromadné jako u dopravních podniků, operátorů a bank jsou jeden jako druhý,“ zní jeho názor, který sdílí celá strana, jak vyplývá z prohlášení místopředsedy strany Radima Smetky, na nějž redakci upozornil.
Lidé se do dluhů často dostávájí tak, že o nich neví
Jako příklad připomíná případ exekuce domu Anny Sivákové, která neuhradila nějaké faktury za telefon. Nikdy se jí však do ruky nedostala výzva k úhradě dluhu ze strany soudu, dostala se proto do exekuce a exekutor uvalil exekuci na její dům. Kdyby o něj skutečně přišla, něco by jí sice zůstalo, ale po úhradě exekučních poplatků by přišla o bydlení a musela by se čtyřmi dětmi shánět podnájem. Musela by požádat o příspěvek na bydlení, takže by na neúměrnost řešení dluhu vlastně doplatili daňoví poplatníci. Podobných případů, kdy by se lidé snažili menší dluhy platit, když by to ještě šlo a pokud by se o nich dozvěděli, jsou statisíce. Takto se dostávají do dluhové pasti.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš