Na světě je první oficiální dokument Evropské unie, ve kterém se konstatuje, že další přibližování Srbska k EU je podmíněno uznáním Kosova. Na srbské politické scéně i ve společnosti to způsobilo silné pobouření. Podobná rétorika může mezi běžnými Srby vyvolat ještě větší nechuť k Bruselu a členství své země v EU.
Není to tak dávno, co německý kancléř Olaf Scholz vzkázal Srbům, že pokud budou chtít do Evropské unie skutečně vstoupit, musí uznat Kosovo. Tehdy šlo o pouhé vyjádření názoru, prohlášení jednoho z mnoha lídrů evropské sedmadvacítky, na které Srbové odpověděli jednoduše: nikdy.
Nyní je situace vážnější a tlak na Srbsko se stupňuje, neboť výzvy k vzájemnému oficiálnímu uznání mezi Srbskem a tzv. státem Kosovo jsou černé na bílém. Jde o usnesení Evropského parlamentu, které poslanci odhlasovali minulý týden.
Provokativní věta je obsažená v mnohastránkové zprávě Komise o Srbsku za rok 2021, kde se v rámci více než stovky bodů komentuje politické a ekonomické dění v Srbské republice. Evropští poslanci ve zprávě například s povděkem uvítali změnu srbské ústavy na základě referenda o oblasti justice, které znamená reformu v soustavě státních zastupitelství.
Kritizovaná věta o Kosovu a Metohiji se nachází v kapitole nazvané “Usmíření a dobré sousedské vztahy” a zní následovně: Evropský parlament připomíná význam konstruktivního zapojení orgánů Srbska i Kosova v zájmu dosažení komplexní právně závazné dohody o normalizaci založené na vzájemném uznávání, která je pro obě země zásadní, aby mohly postoupit ve svém evropském směřování”.
Něco takového je ovšem pro Srby z pochopitelných důvodů nepřekročitelné. Srbský prezident Aleksandar Vučić to okamžitě jednoznačně komentoval slovy, že uznat Kosovo Srbsko ani nenapadne. “Nehodláme o tom ani uvažovat,” dodal. Těžko v Srbsku hledat jakoukoli relevantní politickou či společenskou sílu, která by se s tím neztotožňovala.
Poněkud paradoxní je, že ve stejné zprávě europoslanci vyjádřili údiv nad tím, že podpora vstupu Srbska do EU mezi tamními občany klesá. “Evropský parlament vyjadřuje znepokojení nad tím, že veřejná podpora členství v EU v Srbsku je trvale výrazně nižší než ve zbytku regionu a že podle posledních průzkumů je většina občanů Srbska proti vstupu do Evropské unie; vyzývá srbské politické vůdce, aby v rámci veřejných diskuzí vyjadřovali své odhodlání zastávat hodnoty EU jasně a jednoznačně a aby srbským občanům mimo velká města vysvětlovali hmatatelné výhody přistoupení k EU,” stojí v dokumentu.
Řada analytiků varovala, že je to zcela zřejmé. Když z jedné strany Evropská unie vyzývá Srby, aby se vzdali části svého území, nadto části, která je pro ně historicky i existenciálně nejdůležitější, nemůže pak nikdo očekávat, že budou srbští občané nadšeněji žádat o vstup země do EU. Brusel a jeho představitelé by se spíše měli snažit vyjít Srbům vstříc a nabídnout hmatatelné důvody, proč by do Evropské unie měli chtít vstoupit.
Myšlence, že nakonec Srbsko povolí a Kosovo jako stát uzná, mohou věřit pouze ti, kteří Srby dost dobře neznají a nevědí, co pro ně území Kosovo a Metohije znamená. Tamní politici navíc upozorňuj na pokrytectví, že EU z jedné strany důsledně trvá na udržení územní celistvosti Ukrajiny a dodržování mezinárodního práva a z druhé strany pak Srbsko vyzývá, aby se své územní celistvosti vzdali.
Stojí za připomenutí, že prezident Vučić, který celou svou politickou kariéru jakékoli uznání Kosovo vždy odmítal, je tímto postojem vázán i ústavně.
“Přísahám, že všechny své síly věnuji zachování suverenity a celistvosti území Srbské republiky včetně Kosova a Metohije, jakožto její nedílné součásti,” zní první část prezidentského ústavního slibu, který před měsícem a půl složil znovuzvolený srbský prezident Vučić. Pro Srby však zdaleka nejde jen o text prezidentského slibu nebo ústavní preambuli, která Kosovo a Metohiji rovněž zmiňuje jako nedílnou součást Srbska. Kosovo a Metohije je pro Srby nejsvětější částí země, je pro ně Jeruzalémem.
Snaha Evropské unie dotlačit Srby do pozice, kdy se dobrovolně Kosova a Metohije vzdají, nemůže nikdy vyjít. Naopak může vést k tomu, že se Srbsko od EU začne vzdalovat a pochopí, že o něj unie nestojí a své mnohaleté úsilí a reformy prostě vzdá a zůstane neutrálním státem nejen vojensky, ale i politicky.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Ukrajinci
Myslíte, že se vůbec někdy Ukrajinci, co sem za poslední dva roky přišli na Ukrajinu vrátí? I kdyby skončila válka, já mám dojem, že tu už zůstanou na trvalo. Zabýváte se v SPD nějak tím, co by se stalo, kdyby tu zůstali?
Další články z rubriky
19:56 BIS vyrazila na obranu „pendrekového paragrafu“. Ale zděšení už zní i z ODS
Koaliční poslanci v prosinci pozměňovacím návrhem a bez projednání experty prosadili nový trestný či…
- 17:02 Politici nemají výsledky. A proto se zjevil Musk, soudí Ivan Hoffman
- 10:25 Spolek proti ježdění autem. Platí ho Praha. Za „zlepšení vztahu cyklistů a motoristů“
- 22:05 „Neskutečně drahý.“ Plyn z USA Iloně Švihlíkové nevoní. Z dobrého důvodu
- 18:45 „Odmítám se dívat.“ Co předvedla moderátorka ČT na Okamuru, zvedlo lidi ze židle
- 9:41 Ukrajině stop, ruskému plynu ano. „Novému Orbánovi“ z Rakouska EU neunikne, dál sílí