V nedělním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi diskutovali bývalý český diplomat při NATO Jakub Landovský a europoslanec za hnutí STAN Jan Farský o aktuálních otázkách mezinárodní politiky, zejména o roli USA, Evropy a Ruska v kontextu války na Ukrajině a evropské bezpečnosti.
Landovský uvedl, že po 20. dubnu bude zřejmé, zda USA budou pokračovat v jednání o příměří na Ukrajině, nebo zda ztratí o konflikt zájem. „Trump může přestat mít zájem na tom konfliktu,“ řekl. Dodal, že Američané chtějí ukončit válku především proto, že konflikt ve výsledku pomáhá Číně. „Nejdřív si jako Evropa musíme říct, co chceme. Zda ukončit válku, nebo pokračovat ve válce,“ zdůraznil Landovský.
Ohledně americké geopolitiky poznamenal, že USA se zaměřují na své okolí, jako je Panama a Grónsko – zatímco Evropa čelí nepříjemnému sousedství, nejen Rusku, ale i islamistickému ohrožení z jihu. „Během studené války Evropané dávali 4 až 5 procent rozpočtu. Teď mnohé země nepřesahují ve výdajích na obranu ani 2 procenta,“ upozornil.
Landovský také vyjádřil pochybnosti o možnosti průlomu v jednání o příměří. „Ukrajinci jsou ochotni a připraveni uzavřít krátkodobé příměří. Ale Rusové na to nejsou připravení. Vidíme tlak Trumpa na Rusko. Trump rozhodně neustupuje Rusku,“ řekl. Zároveň varoval, že pokud by Trump zpochybnil roli NATO ve východním křídle, šlo by o „velmi varovný výstřel“. „Trump má alternativy, my moc ne,“ dodal.
Farský naopak vyjádřil názor, že Trump Rusku ustupuje. „Na Ukrajině definoval, o co přijde, o jaké přijde zdroje. Nic takového vůči Rusku nevidím,“ řekl. Podle něj Putin necítí dostatečný tlak, který by ho zastavil. „Putin si z nás dělá legraci. Čeká, kde narazí na sílu,“ dodal. „Doufal jsem u Trumpa, že bude jednat rychle. Jako v Sýrii, kdy Asadovi vzkázal, že jestli použije bojové plyny, USA zasáhnou. A zasáhly, rychle a bez dlouhých debat. To bylo v jeho prvním mandátu. V druhém mandátu ale tluče víc do svých spojenců než do svých oponentů,“ vyjádřil se europoslanec z hnutí STAN.
A Farský zdůraznil, že Evropa musí posílit svou obranyschopnost a spolupráci. „Británii potřebujeme, není v EU, ale je v Evropě. Je to jaderná mocnost, stejně jako Francie. Německo do toho lije peníze. Vzniká akčnější spolupráce,“ řekl. Dodal, že EU dosud fungovala spíše jako byznysový projekt zaměřený dovnitř, nikoliv navenek. „Dovedu si představit, že vznikne něco na základě ‚koalice ochotných‘. To ovšem neodsune Evropskou unii na druhou kolej. My jsme silní ve spolupráci a bez spolupráce se rozpadneme,“ poznamenal.
Ohledně financování obrany Farský upozornil na rozdíly mezi USA a EU. „USA mají k dispozici 20 % HDP, ale EU jen 1 %. To je nesrovnatelné.“ Kritizoval také „nacionalismus“ jednotlivých států, které si „hlídají svůj píseček“. „Vždy je bližší košile než kabát. Politici mají vždycky voliče doma, ne v Evropě,“ dodal.
Landovský vyjádřil pesimismus ohledně schopnosti Evropy efektivně pomáhat Ukrajině. „Budeme muset nechat odpadnout ty ‚neochotné‘,“ řekl. Zároveň reagoval na slova ministryně obrany Jany Černochové, která uvedla, že čeští vojáci odcházejí z armády kvůli obavám z nasazení ve válce. „My se sami neubráníme, my se ubráníme pouze v rámci NATO,“ zdůraznil Landovský. Dodal, že vojáci neodcházejí ze strachu z války, ale kvůli mzdovým otázkám.
Farský souhlasil s Landovským a zmínil, že hlavním důvodem odchodů vojáků jsou nízké platy. „Vojáci ze mzdy nemohou uživit ani rodinu. To je důvod, proč lidé z armády odcházejí,“ řekl. Zároveň vyjádřil podiv nad slovy ministryně Černochové. „Proč to ministryně říká, to snad vzkazuje do Ruska Putinovi, že jsme slabí? Nechápu její slova,“ řekl.
A nabídl koncept, jak řešit výbušné sousedské vztahy mezi Ukrajinou a Ruskem. „Když vyroste silný obranný průmysl na Ukrajině, bylo by to výhodné i pro nás. My bychom se díky Ukrajině vybavili obrannými prostředky a USA by zároveň nechtěly, aby někdy v budoucnu spadl takový průmysl do rukou Ruska, takže by Ukrajině daly nějaké bezpečnostní záruky,“ řekl Farský.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera