V úvodu rozhovoru se spisovatelem Tomášem Lukavcem bývalý předseda vlády České republiky Petr Pithart konstatoval, že naši zemi čeká výměna garnitury u moci. „Zatím se jen jednou podařilo, že vláda vládla po dvě volební období, to je lepší než jedno. Někdy se to zkoušelo i tři, ale to už je trochu moc. To se ta vládnoucí garnitura zakope a už ji nikdo nevykope. Dvakrát je optimum,“ řekl expremiér na youtubovém kanálu Zákony bohatství.
Prsk – a máš to! Jsi dezolát, vidlák…
Dále konstatoval, že česká politika je proměnlivá jako počasí, změny však jsou neodvratné. „Nevím, na jaké zázraky pan Fiala spoléhá. Musíme se na to připravovat už teď a mluvit s těmi, kteří přijdou k moci. Mluvit musí všichni se všemi, a pokud možno nepoužívat nálepky. Nálepka končí hovor. Když jsem označen jako dezolát, tak jdu pryč, nemám zájem pokračovat. Doporučuji otázky: Jak to vlastně myslíte? To mě nenapadlo. Vysvětlete mi to. To jsem nevěděl, to jsem neslyšel… Otázky, otázky, otázky. A nekončit žádnou nálepkou. Teď se nálepkuje. Prsk – a máš to! Jsi dezolát, vidlák… Tím hovor končí,“ varuje Pithart před špatným způsobem komunikace.
Anketa
Které z menších opozičních stran se dostanou do PSP ČR?
Hovory je podle něj třeba vést tak, aby nekončily a aby si z nich diskutující odnášeli vědomí, že na některé otázky neumějí odpovědět. „To je plodný výsledek debaty. Takové debaty doporučuji,“ řekl někdejší vrcholový politik.
Češi „neumějí politické strany“
Celý život přemýšlí, co je české specifikum. Periody se však střídají příliš rychle na to, aby bylo možné mluvit o nějakém českém specifiku. „Diskontinuita, přetržitost, to je asi bohužel charakteristika našich politických dějin. Sotva se něco změní, už je na obzoru další změna. To neumožňuje odvážit se nějakých velkých soudů. Jedna věc je jistá – neumíme, nechceme umět politické strany. Bez masových politických stran to nejde. Do zákonodárství se nám vloudilo hned na začátku ledna 1990 ‚hnutí‘. To tam vůbec nemělo být. Hnutí je spolek podle občanského zákoníku. Za tři dny to máte hotovo. Stačí na to tři lidi a vlastně si to můžete koupit a mnozí to tak udělali. Strana – to je práce na rok a ty podmínky jsou daleko přísnější. A sotva jste ustaven, už tam vidíte levé křídlo, tenhle je spíš pravičák… A musíte to v té straně udržet pohromadě. To znamená vnitrostranická demokracie. Nic takového v hnutí dělat nemusíte. Koupíte si to, máte to, jste šéf. To se nemělo stát,“ řekl politik a konstatoval, že nechuť lidí vstupovat do stran je trvalé české specifikum.
Vláda vs. opozice
Dále se Pithart vyjadřoval k otázce, jaká je politická kultura v České republice. Domnívá se, že návyků, které nám chybějí, je spousta. Za hlavní označil, že to vláda neumí s opozicí a opozice s vládou. Opozice to nechce umět. Vláda by snad i chtěla, ale neumí opozici zatáhnout do zákonodárného procesu včas.
„Ten poslední spor – nepřijdeme, zvete nás k hotovému – něco na tom je, je mi líto... Opozici do toho musím vtáhnout, ne na samém začátku, ale přinejhorším uprostřed zákonodárného procesu. Vyslechnu si je, položím tolik otázek, kolik mě napadá. Oni uvidí, že je zájem o hlas opozice a už je to lepší. Neumí to vláda s opozicí. Několikrát propásla příležitost, kdy s ní měla mluvit,“ soudí expremiér.
V roce 1989 se neodehrála revoluce
Zamyslel se také nad tím, jak vrátit naději zklamaným voličům, kteří si od změny systému v roce 1989 slibovali něco jiného než to, co máme. „Teď už toho mnoho nejde vzhledem k nadcházejícím volbám, ale prosím vás, jděte volit,“ vyzývá někdejší předseda vlády a v nadsázce dodává, že si i klekne. „Je to skutečně tak, že skoro vždycky volíte menší zlo,“ tvrdí Pithart.
Expremiér zdůrazňuje, že v roce 1989 se neodehrála revoluce, ale převrat. „Vždyť oni nám tu moc pustili na zem. První impulz byl masakr na Národní třídě. Byl jsem u toho. Měli jsme jediného odpůrce, který několik dní – deset, dvanáct – o něco bojoval. To byl federální premiér Adamec, ale nikdo jiný už tu nebojoval,“ vysvětlil Pithart jako pamětník a účastník událostí.
Od revoluce se očekávají zásadní změny. „Buďme realisté – říkejme tomu převrat, dojednané předání moci. Od revoluce se čeká příliš mnoho a každá revoluce nakonec způsobí zklamání, a někdy dokonce víc zla než předtím. Kdybychom od začátku mluvili o tom, že to bylo dojednané předání moci, tak bychom nebyli tak rychle zklamáni,“ řekl Pithart.
Důsledkem zklamání podle něj je, že lidé říkají, že nemají koho volit, jako kdyby to od nich byla nějaká zásluha. „Já jsem tak dobrý, že nemám koho volit,“ napodobil, co slýchá z okolí.
Evropská unie se dostala do prudké zatáčky
Vyjádřil se i k otázce, jak reflektuje aktuálně Evropskou unii a naše členství v ní. „EU se dostala do prudké zatáčky. Teď jde o to, jestli ji vybere, nebo z ní vyletí. Ukázalo se, že volila cestu pohodlnou, já bych řekl populistickou,“ uvedl expremiér.
EU měla podle něj víc zbrojit a dbát o vlastní tvorbu bohatství. Neměla udělat to, co udělala Amerika. „V podstatě se zbavovala výroby a nám tady zůstávaly služby a zdánlivě jsme bohatli. Teď se ukazuje, že to nebylo správné rozhodnutí. Trump se snaží dostat výrobu zpátky, proto zavádí cla. Evropa se o to musí snažit taky. To bylo mým rozhodnutím jako předsedy vlády udělat ten deal Škodovky s Volkswagenem. My jsme na tom s výrobou ještě pořád docela dobře. Průmysl v ČR je jeden z nejsilnějších v Evropě,“ domnívá se Pithart.
Evropa podle něj bude muset začít vyrábět, ne nakupovat z Číny a tam zakládat automobilky a brát odtud všechen „šmejd“ spotřebního zboží. „Škodovka je dnes na čele celého Volkswagenu, který má veliké problémy. My to pořád táhneme,“ tvrdí expremiér a dodal, že zbrojení je dnes bohužel naprosto nezbytné.
Definovat, co je to dezinformace, by bylo cestou do pekel
Hovořil i o otázce svobody slova. „Teď je leckde tolik pokušení definovat, co je to dezinformace, a podle toho zřídit sankce – to byla cesta do pekel. Ústavní soud řekl, že svoboda slova je hodnota vůbec nejvyšší, a nad jedním pánem, který nesmírně žvanil, zrušil rozsudek... Nechci to rozebírat, abych mu nedělal reklamu... Bylo to osudové rozhodnutí Ústavního soudu. Takže v tomto smyslu náš právní stát funguje. Ústavní soud v pravou chvíli zakročil,“ pochvaloval si Pithart, jemuž se prý ulevilo.
Co je dezinformace dosud nikdo nedokázal definovat. „Kdyby to někdo definoval, stala by se z toho skutková podstata trestného činu. A to je opravdu cesta do pekel,“ zdůraznil politik a také právník.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Naďa Borská