Martin Fendrych poukázal na průzkum agentury STEM, která zkoumala u veřejnosti její vztah ke konfliktu na Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. 55 % respondentů se vyjádřilo, že má k uprchlíkům kladný vztah. Fendrych zkonstatoval, že to znamená 45 % lidí, kteří mají k uprchlíkům negativní postoj. „Znamená to ovšem, že 45 procent, skoro polovina dotázaných, je proti tomu, abychom lidem prchajícím před válkou poskytli ochranu,“ spočetl Martin Fendrych. Udivuje ho, že negativní postoj k uprchlíkům mají lidé i přesto, že stát už na ně nedoplácí, ale naopak, přítomnost uprchlíků se státu ekonomicky vyplatí. „Smutné,“ zhodnotil takový postoj Fendrych.
Další otázkou, nad kterou se Fendrych pozastavil, je odpověď 65 % respondentů, že Česká republika by se měla zasadit o prosazení míru i za cenu postoupení ukrajinského území Rusku. S takovou odpovědí Fendrych velmi důrazně nesouhlasil. Připodobnil situaci na Ukrajině k roku 1938, kdy náš stát musel na příkaz velmocí předat Hitlerovi své pohraničí. „Češi jako svoje historické trauma vnímají mnichovskou dohodu. Říkáme jí taky ,mnichovská zrada‘ nebo ,mnichovský diktát‘. V roce 1938 Německo, Itálie, Francie a Velká Británie podepsaly dohodu o postoupení pohraničních území Československa Německu. Tuto dohodu vnímáme dodnes jako obří zradu,“ připomněl Fendrych.
A ukázal, že teď dvě třetiny obyvatel České republiky požaduje po Ukrajině to samé. Postoupit své území agresorovi a zajistit tak mír. „Ptejme se, proč by vlastně dvě třetiny Čechů klidně obětovaly velké části Ukrajiny? Jaké k tomu mají důvody? Zřejmě si tihle lidé myslí, zřejmě velmi naivně věří, že by to Putina zastavilo, že by dál nešel. Zřejmě uvěřili, že Ukrajina Rusko ohrožuje, že se Rusko brání. A zřejmě uvěřili, že Rusko vede válku, aby ochránilo Rusy na Ukrajině,“ zamyslel se Fendrych.
Ale hned našel odpověď. Ruské lži, dezinformace. „To všecko jsou ruské dezinformace, ruské lži,“ napsal Fendrych a vysvětlil to na příkladu. Trpí Rusové? Podle Fendrycha jednoznačně ano. Jenže jde o to, kde trpí. Podle Fendrycha v ukrajinském Charkově, který Rusko bombarduje. Bombarduje tím vlastní lidi. „Rusové nyní skutečně trpí, třeba v ukrajinském Charkově, kde jich žije necelá polovina ze všech obyvatel. Trpí tím, že tam ruská vojska rozpoutala letecký teror, město zdevastovala a vraždí i svoje vlastní lidi,“ napsal Fendrych pro veřejnoprávní rozhlas.
„Dezinformace prostě fungují, zásadně nás ovlivňují. A jsou vládou těžce podceňovány,“ zhodnotil Martin Fendrych vládní boj proti dezinformacím.
Podle komentátora ovšem nejde o dezinformace, ale o samotnou podstatu chápání svobody jako takové. Postoupení ukrajinského území Rusku by do České republiky doneslo svobodu, ale na Ukrajinu nesvobodu. A skutečně svobodný člověk podle Fendrycha netouží jen po vlastní svobodě, ale po svobodě všech. „Pokud by dvě třetiny z nás ochotně Putinovi odevzdaly velký kus Ukrajiny, jde jim jen o jejich vlastní svobodu. Svoboda Ukrajinců je nezajímá, ačkoliv dobře vědí, jaké peklo Rusové na nedaleké Ukrajině rozpoutali, jak zběsile, nenávistně ji ničí. Kdo miluje svobodu, musí ji chtít i pro druhé, nejen pro sebe,“ zakončil Fendrych svůj komentář pro Český rozhlas.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Marian Kučera