Daniel Hůlka se v rozhovoru mimo jiné vyjádřil k tomu, jak vnímá akt vrácení státního vyznamenání do rukou prezidenta Miloše Zemana. Bylo to unáhlené? „Ne, ne, v žádném případě. To, že je teď Miloš, pan prezident, nemocný, to mu rozhodně nepřeju a je mi to fakt líto. Opravdu jsem s ním zažil spoustu krásných věcí a prostě rozešli jsme se názorově, to znamená, že to není o tom, že bych ho začal nenávidět. To zase tak nemám,“ popsal Hůlka, jenž je přesvědčen, že udělal to, co udělat měl.

„Vždy se snažím jednat, i když to zní možná naivně a hloupě, vždycky se snažím jednat podle svého nejčistšího vědomí a svědomí. A já jsem prostě Miloše opravdu obdivoval a měl jsem ho rád kvůli tomu, že to byl člověk, který má velké sociální cítění, který je prostě normální člověk, jedl se mnou gothaj, zapíjel to pivem, úplně prostě jako normální chlap. A zastával se obyčejných normálních lidí. To, kromě jeho obrovského intelektu, bylo to, co mně na něm bylo sympatické. A pak najednou přišla zvláštní doba a Miloš, nebo pan prezident, úplně obrátil. Obrátil se proti těm lidem, kterých se vždycky zastával, najednou začaly padat hlášky: neschopní, ať zkrachují, což v tu chvíli, kdy to prohlásil, bylo strašně tvrdé a nespravedlivé, protože já vidím na vesnici, kde bydlím, je spousta rodinných firem, které si to opravdu vybudovaly samy, a ty krachují, ne že by za to mohly samy, ale protože prostě stát těmi restrikcemi je vlastně jako zničil, se dá říct. Takže to rozhodně nebylo tak, že neschopní, ať zkrachují,“ řekl Hůlka, že to pro něj byla poslední kapka.