Covid, necovid. Rožnov pod Radhoštěm, malé město proslavené lidovými zvyky, srdce Valašska, čelí náporu turistů stále. „Je to trochu slabší, ale k nám lidi jezdí pořád,“ hodnotí devatenáctiletý Patrik Nohýl, který si vydělává peníze ke studiu na brigádě na jednom z místních parkovišť už čtvrtým rokem.

I když je Rožnov místem, kam kvůli věhlasnému muzeu v přírodě jezdili turisté z celého světa, zájem o region zásadně neupadal ani v době covidové. Stal se startem i cílem výletů kvůli valašským kopcům a nezaměnitelnému půvabu krajiny. „Na toto parkoviště přijíždějí hlavně Češi. Nechají tady auto, vezmou si kolo, jedou na Pustevny. Kdo chce, nechá se vyvézt autobusem. Pak se lidé projdou po horách, kolem Libušína nebo na Radhošť,“ popsal Patrik. „Teď si můžou zajít už vedle na koupaliště a také do Gibon parku,“ dodal k okolním možnostem. Mladík, který parkovné kasíruje u zábavního centra v lesoparku poblíž kempu, může vyprávět i o tom, jak pokračuje rozvolňování opatření. „Vedle v kempu byla tento rok akce Valašská zahrada, prodávají tam kytky atd. První den lidi pouštěli, musely být rozestupy, lidi měli roušky. Ale pak začali někteří bonzovat, tak omezili vstup a začaly se dělat fronty. Zavolali snad i hygienu,“ popisoval události, kterých byl svědkem. „Fronty byly strašné. Lidi nakonec otáčeli auta, už nebylo místo k parkování,“ dodal.

Sám patří do věkové skupiny, na kterou cílí současné očkovací kampaně. I Patrik se chodí pravidelně testovat, ale s očkováním otálí. „Já si počkám, co to udělá s ostatními. Až uvidím, co se tady stane, tak si to nechám píchnout,“ směje se. „Vím, že nás to nemine, že tam všichni budeme muset jít. Setkal jsem se s tisíci lidmi, a ti se setkali s dalšími tisíci a nic jsem nechytil. Buď mám tak nehorázné štěstí, že to nechápu, nebo silnou imunitu. Necítím potřebu s tím spěchat,“ vysvětluje se smíchem. Loterie nebo vidina tenisek na míru ho neoslnila. „Snaží se lidi akorát uplatit. Mně je to jedno. Nepotřebuji si dávat nějaké pochybné věci do těla,“ zhodnotil.