Ekonom Karel Kříž v dřívějším článku v Reflexu kritizoval přeceňování příčin a dopadů globálního oteplování, jak se nyní moderněji říká, klimatických změn. Jako první se věnuje tématu oxidu uhličitého, který se pro aktivisty a politiky stal tématem číslo jedna. „Fanatici chtějí bezuhlíkovou ekonomiku skoro hned (2025), vykolejený Brusel jen o trochu později. Předseda Evropské rady Donald Tusk vyhlásil, že Evropa vyhraje závod, aby se stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě,“ píše Kříž.

Podle něj tímto přístupem hrozí vznik nového feudalismu. „Pokud by se oxid uhličitý dostal péčí EU mimo zákon, pak vítejte na prahu nového feudalismu. S takzvanou bezuhlíkovou ekonomikou se totiž rázem dostaneme do světa, v němž elektřina bude na příděl, bude násobně dražší a mnohdy nebude vůbec,“ varuje Kříž a dodává, že CO2 je v atmosféře s 0,04% podílem v atmosféře zcela marginální plyn a za posledních dvě stě let se jeho obsah zvýšil jen o 0,01 %.

Mnohem větší skleníkový efekt má podle Kříže vodní pára, kterou ani neřeší. „Celkově má vodní pára zřetelně větší vliv na skleníkový efekt než všechny ostatní plyny dohromady. Když už chceme ještě víc mrznout, proč nebojujeme s ní?“ ptá se řečnicky a pokračuje oblíbeným tématem klimatologů, a tím je tání ledovců.

„Ve skutečnosti nevíme, zda ledovců na Zemi opravdu ubývá. Horské ledovce v Evropě se vesměs v poslední době sice zmenšily, ale v Severní Americe i Jižní Americe tomu je v řadě míst naopak. Kromě toho hrají horské ledovce v bilanci světového ledu nicotnou roli,“ píše Kříž. A vyvrací také informace, že „efektní“ padání ledovců do moře je způsobeno táním. „Pevninské ledovce se svou váhou rozpínají k pobřeží a padají do moře. Přibývá jich, roste jejich tloušťka, sunou se k pobřeží. Dokud na Zemi bude jedno jediné místo, kde nebude mrznout, doputují i tam a budou tát, někam téci a padat,“ předkládá svou teorii Kříž.

Uvádí, že „globálně oteplovací cirkus“ je jen směsí prolhaných kampaní, varování, fabulací a výzev. Varuje ale zejména před světem, který se snaží „zelení blázni a klimahysterici“ vybudovat. „Jak nevyrábět, jak necestovat, jak neobchodovat, dokonce jak neexistovat. A pro tyto své cíle vymýšlejí i společensko-ekonomický systém, kterým chtějí zlikvidovat přirozený tržní řád. Vrátit civilizaci do středověku, do předkapitalistického politického a ekonomického uvažování, konání a žití,“ píše ekonom.

Zelení aktivisté jsou podle něj ve skutečnosti odpůrci kapitalismu jako takového. „Máme co do činění s novým nastupujícím zlořádem. Noví dogmatici, noví elitáři, vědci a aktivisté vnucují lidstvu své potrhlé představy, jak se má vyrábět elektřina, co se má jíst, na jaké palivo, či dokonce motor se má jezdit. Klimatické cíle, procenta, závazky, normy. Subvence, dotace, podpory, povolenky, pokuty… rozvrat trhu,“ varuje Kříž a jako příklad uvádí fotovoltaické elektrárny.

„Solární elektrárny, další zelená prasárna. Temelín za rok vyrobí skoro desetkrát více elektřiny, přitom za méně než desetinu ceny. Fotovoltaika navíc zabírá velké množství půdy, ničí ji nadobro betonovými úchyty a pro její naprostou nespolehlivost je potřeba souběžně udržovat stoprocentní zálohu výkonu v tradičních zdrojích. V Česku je dotována celkem 35 miliardami korun ročně, a přitom je úplně zbytečná,“ má jasno Kříž, podle nějž by tyto peníze mohly být rozumněji investovány například do dálnic, bytů nebo železnice.

„Ani ve středověku se po nikom nechtělo, aby si kupoval u ševce třikrát dražší boty, které by byly jedovaté a vydržely by polovinu času. Teď se to chtít bude. Oxid uhličitý přitom jedovatý není, je to potrava pro rostlinstvo. A vlastně kvůli všemu výše zmíněnému se bude jen chtít, abyste auto už vůbec neměli. Abyste dotovali šlechtu, protože vy už nikdy na nové boty (auto) mít nebudete. Budete chodit naboso a kolem vás občas profrčí nějaký ten Bursík v elektrickém autě, na které jste se mu složili,“ napsal na závěr Kříž.

Tento článek vyvolal velkou vlnu nevole v řadách klimatických aktivistů. Jednu z reakcí citoval i šéfredaktor Reflexu Marek Stoniš. „Napsal mi pan Jiří Malík, že nás ode dneška považuje za hloupý Reflex,“ píše ve svém komentáři Stoniš. „Článek je obrovským nesmyslem a Reflex se přiblížil k zastáncům dutosti a placatosti Země,“ napsal mu prý Malík a dodal, že „ani BBC již neposkytuje prostor popíračským blábolům“.

Podle Stoniše ale klimaalarmisté jen kopou kolem sebe, ale nediskutují o konkrétních argumentech, číslech a východiscích. „Pana Malíka zde uvádím jako typického představitele tohoto postupu; on by totiž byl nejraději, kdyby se takové texty nesměly vůbec tisknout. Aby měli lidé jeho typu klid na práci,“ píše posměšně Stoniš a dodává, že Malík organizuje ekologické spolky na ochranu vody, boje proti břidlicovým plynům nebo azbestu.

Pro všechny aktivisty pak přidal jasný vzkaz: „Je mi úplně jedno, jaké argumenty, fakta a názory o klimatu BBC zakazuje šířit, Reflex bude rozhodně prostor racionální diskusi o klimaalarmismu dávat i nadále,“ vzkázal a dodal, že předsudečná zelená nenávist akorát straší děti, že „do deseti let shoří planeta“.