Summit Rady Evropy vnímal celkově jako dobrou zprávu: „Když se setká více než 40 nejdůležitějších státníků Evropy a jsou ochotni diskutovat v míru a poklidu, je to vždy dobrá zpráva. A čtvrteční dohoda mezi Ázerbájdžánem a Arménií dala všem kritikům tohoto summitu pár facek a ukázala, že se naprosto mýlili. Ukazuje se, že i když je to složité, lídři jednotlivých států se umějí setkávat a diskutovat,“ řekl Zdechovský. Podotkl, že během summitu probíhaly rovněž desítky bilaterálních setkání a mítinků.
„Když spolu státníci hovoří, lze spoustu věcí posunout. I to, že lídři evropských států začali diskutovat o poskytnutí protivzdušné obrany a dodávkách protileteckých zbraní na Ukrajinu. To je výsledek summitu v Praze a jeho význam doceníme až za dva, tři roky, protože byl prvním důležitým setkáním. Státům, které jsou mimo Evropskou unii, otevřel dveře k bohaté ekonomické spolupráci napříč Evropou,“ upozornil. Summit pak prý v rámci českého předsednictví Evropské unii prezentoval Českou republiku v dobrém světle.
Posun nevidí jen slepec
Summit s několika stovkami novinářů, byznysmeny i politiky dle europoslance pomůže České republice i v prezentaci toho, že jde o zemi bezpečnou, stabilní a navíc jí summit ekonomicky pomůže. „Řada investorů ve vládních speciálech uzavřela kontrakty nebo vedla diskuse s potenciálními zákazníky. To je skrytá část summitu, o které se v českých médích a obecně málo mluví a přitom je stejně důležitá jako summit sám o sobě,“ domnívá se. Summit z jeho pohledu přinesl společný postup a jednání evropských zemí ohledně energetické krize, boje s inflací a další témata, která je nutné otevřít. Mezi ně zahrnul i Green Deal a jeho možnou revizi.
Jak tedy Evropská unie zvládá současnou krizi? Tomáš Zdechovský tvrdí, že lépe než by se od ní dalo čekat. „Nebyla na krizi připravená a určitě, kdyby krize nastala před šesti až sedmi lety, tak by Evropská unie fungovala daleko hůře a daleko více formalisticky. Nyní je Evropská unie, ať už při vyjednávání s prezidentem Turecka nebo při jednání s dalšími partnery, poměrně dost důrazná. I v bezpečnostních tématech se snaží hrát aktivní mezinárodní roli mediátora i zprostředkovatele mírových jednání. Došlo k výraznému posunu Evropské unie jako zprostředkovatele a ten posun nevidí jen slepec,“ uvedl europoslanec.
Zdechovský: Německé řešení bez koordinace je nesmyslné
Jak tedy vnímá kroky členských zemí unie v krizi bez ohledu na celounijní řešení? Takovým příkladem může být Německo, které hodlá svůj průmysl a domácnosti podpořit pěti biliony korun. Z Bruselu zaznívá, že bude Německo konkurenčně na trhu ve velké výhodě. Ukázalo se to také v době koronaviru, kdy státy začaly zavírat hranice dle svého uvážení nebo v době migrační krize, kdy některé státy včetně České republiky odmítly takzvané kvóty. „Myslím, že všechny evropské státy by měly postupovat jednotně. Německo by tak učinilo další evropské státy nekonkurence schopné, a to je špatně. Jsou nastaveny poměrně jasné dodavatelské a odběratelské vztahy, a pokud bude stát něco brutálním způsobem dotovat, bude to mít opravdu výrazný vliv na fungování Evropské unie i důvěry napříč státy Evropské unie. Pomoci firmám v Německu je důležitý krok, ale měl by být koordinován s dalšími členskými státy,“ tvrdí Zdechovský.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová