Zcela jistě v tomto týdnu nenajdeme důležitější událost, než byly prezidentské volby ve Spojených státech. „Mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem létaly blesky už několik měsíců po celou více než stodenní kampaň. A většina liberálně založených lidí si přála vítězství Harrisové. Těžko dokážu odhadnout, proč si to přáli, ale je to fakt. Kamala Harrisová nabízela to, že je žena, relativně ještě mladá, pohledná, etnicky pestrá, různorodá, splňuje proto všechny progresivistické požadavky na někoho, kdo by měl obsadit prezidentskou funkci. Proti ní stál Donald Trump, který už jednou prezidentem byl, takže u něj – bráno s určitou rezervou – lze předpokládat, co se od něj dá čekat. A sice silová, velmi individuální politika, kterou ovšem bude muset, jak je v USA zvykem, konfrontovat, ať už s názory vojensko-průmyslového komplexu či zpravodajských služeb,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Nicméně Trump se už v prvním svém funkčním období ukázal jako velice suverénní politik, který si dokáže prosadit svou navzdory tomu, že okolo něj panují názory jiné. „To se ukázalo třeba v kauze velkého rozkmotření s Íránem. Dodneška to mnozí Trumpovi vyčítají, neboť nahnal Teherán do náruče Moskvy. Určitě ne záměrně, nicméně takový výsledek to přineslo. Ale dnes je doba jiná, podívejme se, kde je dnes Rijád, tedy Saúdská Arábie, podívejme se na to, jak se za těch osm let od jeho prvního zvolení rozrostl BRICS, kolik dalších zemí požádalo o členství. A před Donaldem Trumpem stojí zásadní úkol, a to je záchrana dolaru jako mezinárodní směnitelné měny, když dlouhá léta byla jeho pozice neohrozitelná. Ale jednotlivé státy BRICSu ukazují vůli obchodovat v mezinárodním styku se svými národními měnami, ať už je to rubl, jüan či cokoli jiného. To nutně musí americký dolar poškodit,“ míní mediální analytik.

Trump mluvil o boji pro Ameriku, Harrisová o boji proti němu

To, že byl Donald Trump zvolen, svědčí o tom, že USA jsou na tom ekonomicky mnohem hůř, než se myslelo. „To znamená, že i lidé, kteří by jinak váhali, zda volit takto specifického, unikátního a často těžko předvídatelného kandidáta, teď volili možná menší zlo. Já bych to tak nenazval, protože ti dva kandidáti spolu neměli společného nic, jen zájem o Bílý dům. Když Václav Klaus používal výraz ‚nepráce‘ a při nedávném udělování vyznamenání 28. října na Hradě jeden z komentátorů CNN Prima News nazval jeho chování pěkným slovem ‚nepotlesk‘, tak bych po klausovsku označil Kamalu Harrisovou za ‚neosobnost‘. Nepřinesla vůbec nic kromě frází a ještě jednou frází. Kdo slyšel její povolební vysoce emocionálně vzepjatý projev, tak slyšel další přehlídku frází a bojového nadšení. Oba mluvili o boji, ale Trump mluvil o boji pro Ameriku, zatímco Harrisová mluvila o boji proti Trumpovi,“ upozorňuje Petr Žantovský.

V tom vidí podstatný rozdíl, protože boj proti něčemu není program. „To známe z našeho prostředí: Antibabiš, Antizeman, Antiklaus. Vždy se na tom ‚anti‘ někteří sešli. Ale v Americe to už nestačilo. Trumpem už před osmi lety použité heslo ‚Make America Great Again‘, tedy ‚Udělejme Ameriku znovu skvělou‘, bylo i tentokrát funkční. Když mají Američané hlouběji do talíře vinou špatné domácí i zahraniční politiky Bidenovy demokratické administrativy, tak si mnohem více stýskají po návratu ‚Amerického snu‘. Co je ‚Americký sen‘? Přijdu, ukážu, že jsem ramenáč, všechno dokážu sám svou vůlí, odpovědností a zvítězím. Ruský princip je: ‚Jsme velký skvělý národ s velkou starou kulturou a nenecháme si ji nikým vzít. Nás sjednocuje to naše Rusko, to naše rusovství‘. Američany nesjednocuje američanství, ale individuální prospěch pro jednotlivého Američana. A to je něco, co Trump vrátil do hry. I to mu pomohlo volby vyhrát. Je to jeden z významných důvodů,“ tvrdí mediální analytik.

ODS se může přetrhnout, aby zpropagovala progresivismus

Ani ve druhé glose neopustíme prostor amerických prezidentských voleb, jejichž výsledek nebyl 51 ku 49, ale mnohem jednoznačnější. „To už je něco, co se takříkajíc neokecá, to se nedá svést na nějaké hacknuté sčítání výsledků. Stále jsem čekal, kdy někdo přijde s tím, že za výsledkem Trumpa stojí ruští hackeři. Možná by mohli ovlivnit dvě, tři procenta, ale ne dvacet, třicet. Bylo dost zoufalé dívat se na naše vrchnosty, jak na to reagují. Asi nejbizarněji zareagovala paní Pekarová, jedna ze čtyř nejvyšších ústavních činitelů naší země. Přes nějakou sociální síť sice formálně vyslala Trumpovi blahopřání, ale vystoupila k tomu v černém obleku jako na funus. To je mimo chápání normálního člověka, který si uvědomuje souvislosti. Vždyť my nejsme velmoc, jako jsou Spojené státy. My jsme na nich velice závislí. To je dosti neuvěřitelné, jak si někdo leští svoje ego postojem k světoborným událostem,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.