Dost netradičně začíná aktuální přehled toho nejzajímavějšího, co se v posledních dnech objevilo ve sdělovacích prostředcích. „Dnešní plejáda mediálních výplodů už snad není omluvitelná ani okurkovou sezónou. Zdá se, že jsme se definitivně ocitli v blázinci. Nevěříte? Čtěte! Seznam Zprávy přinesl v pondělí sdělení opravdu unikátní. Česká inspekce životního prostředí zahájila přestupkové řízení kvůli happeningu, při kterém prezident Miloš Zeman na Pražském hradě spálil červené trenky. Česká inspekce životního prostředí se údajně zabývala případem už od června, kdy dostala anonymní podnět na možné porušení zákona o ovzduší pálením jiných než rostlinných materiálů v otevřeném ohništi,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Tato kauza má svůj počátek v události ze září 2015, kdy nad Pražským hradem krátce místo prezidentské standarty zavlály obří trenky, o což se postarali tři muži ze skupiny Ztohoven. „Ano, vzpomínáte si správně. Červené trenýrky se staly politickým aktérem v naší zemi před třemi lety, kdy skupina Stohoven – na kulturní úrovni zhruba vymezené tímto jejím jen drobně upraveným názvem – v převlečení za kominíky vyšplhala na střechu paláce Pražského hradu a vyměnila prezidentskou standartu za červené trenky. Svou akcí chtěla tato squadra prý protestovat proti chování Miloše Zemana jako prezidenta. Červené trenýrky se poté staly poměrně trapným, leč častým symbolem odporu proti Zemanovi,“ připomíná mediální analytik.

Stateční mediální bojovníci se svými agitačními tlaky

Než byly trenky spáleny, získala je Hradní kancelář od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Už to samo o sobě je happening. Nepochybně měl ten bezcenný kus hadru své inventární číslo a položku v inventárním soupisu včetně znaleckého ocenění. Zeman poté trenky spálil za účasti novinářů v půli letošního června. Projev měl lakonický a stručný: ‚Čas spodního prádla v politice skončil‘. Nu, teď asi bude popotahován inspekcí životního prostředí, možná dostane i pořádkovou pokutu, ale protože je prezident, zaplatí ji za něj erár. A naši stateční mediální bojovníci za pravdu a lásku budou moci zase bezpracně plnit své články agitačními tlachy. Nepřipomíná vám to Kocourkov? Nebo spíš Zemanovy oblíbené Zvonokosy a zuřivý boj občanky Eulálie Čubíkové proti veřejnému záchodku?“ ptá se Petr Žantovský.

Hned ale přichází s útěchou, že v tom blázinci nejsme sami. „Jak nás minulou sobotu informovaly Novinky.cz, německá kancléřka Merkelová na návštěvě u nového španělského premiéra Pedra Sáncheze pronesla větu, kterou je třeba – díky její totální absurditě – přečíst raději opakovaně: ‚Dublinská pravidla pro uprchlíky jsou mrtvá, nefungují. Teoreticky by podle dublinského systému nepřišel do Německa ani jeden migrant. To ale neodpovídá realitě‘. Důvod je zřejmý: Podle takzvaného dublinského systému by se o migranta měl postarat ten stát Evropské unie, na jehož území vstoupí jako první. Německo se však přitom od roku 2015 potýká se silným přílivem migrantů. Dublinský systém je ovšem podle Merkelové ‚dobrá myšlenka‘, ale ‚neschopná života‘. Tak pravila chytrá horákyně,“ žasne mediální odborník nad slovy kancléřky.

Zbožné přání ani dekrety od stolu migrační vlnu nezastaví

Ve stručnosti připomíná, co migrační krizi předcházelo. „Americkými penězi vyfutrované protivládní guerilly odstartovaly v roce 2011 občanskou válku v Sýrii. Následkem této války prchaly statisíce Syřanů především do Turecka, kde jich touto dobou jsou stále miliony. Náklady na tuto humanitární aktivitu nesla OSN, a to až do dne, kdy tuto finanční pomoc tehdejší generální tajemník Pan Ki-mun zastavil a přenesl tak veškerou zátěž na Evropskou unii. To byl ten bezprostřední impuls, po němž Angela Merkelová pyšně vyhlásila ono smutně proslulé ‚Wir schaffen das‘, neboli ‚Zvládneme to‘. Jistě že to nezvládla ani Merkelová, ani celé Německo, ani celá Evropská unie, prostě proto, že se to zvládnout nedá. A už vůbec ne od úřednického stolu formou dekretů a zbožných přání,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.