Plán estonské političky Kaji Kallasové na vytvoření speciálního fondu pro podporu Ukrajiny čelí odporu některých členských států Evropské unie. Zejména Itálie, Španělsko a Francie vyjádřily výhrady k návrhu, který původně počítal s financováním vojenské pomoci v rozsahu až 40 miliard eur. 

Iniciativa, kterou představila vysoká představitelka evropské diplomacie Kaja Kallasová, zahrnuje nejen finanční podporu pro Ukrajinu, ale také dodávky vojenské techniky. Plán počítá s financováním systémů protivzdušné obrany, raket, bezpilotních letounů, stíhaček a dělostřelecké munice. Dále by zahrnoval výcvik kyjevských jednotek a příspěvky členských států na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, jak informuje KyivPost.

Kallasová ještě koncem minulého týdne prohlásila, že její návrh má „širokou politickou podporu“ mezi jednotlivými lídry unijních států. Nicméně během pondělního zasedání Rady pro zahraniční věci přiznala, že „je třeba ještě pracovat“ na dokončení finálního textu.

Návrh totiž není v celé EU přijímán jednoznačně. Rozpačité reakce přišly zejména z Itálie a Francie. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani varoval, že Itálie bude muset investovat značné prostředky do vlastní obrany, a proto musí být opatrná při rozhodování o dalších výdajích na úrovni EU. „Zdá se mi, že stále existuje řada otázek ze strany mnoha zemí. Jde o návrh, který je třeba dobře a podrobně vysvětlit, analyzovat a do kterého je třeba se ponořit,“ uvedl Tajani podle informací serveru ansa.it.

Francie má k návrhu výhrady z jiných důvodů – aktivně se podílí na tvorbě mezinárodní koalice, která by v případě příměří na Ukrajině monitorovala jeho dodržování. Právě na naléhání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se údajně Kallasová vzdala svého ambiciózního plánu a částku 40 miliard eur snížila na 5 miliard, které by mohly být ve čtvrtek schváleny.

Jádrem sporu je především otázka financování. Původní návrh počítal s možností přispět nejen peněžními transfery, ale i dodávkou vojenského vybavení. Dokument hovořil o rozmezí 20 až 40 miliard eur, přičemž částka kolem dvou miliard by měla přijít přímo od Evropské komise. Zbytek by připadl na členské státy, které by musely přispívat podle své ekonomické síly, pravděpodobně na základě hrubého národního důchodu.

Vzhledem k obavám některých států tak byl plán revidován a aktuálně se v Bruselu hovoří o 5 miliardách eur. „Podporovali jsme Ukrajinu od prvního dne a budeme ji podporovat i nyní, při budoucích jednáních a zejména v době míru, kdy bude Ukrajina členem Evropské unie,“ ujistil předseda Evropské rady Antonio Costa.

Podobná slova v čtvrtek volila i samotná Kallasová, která zdůraznila, že u jednacího stolu panuje porozumění pro nutnost udržet a případně zvýšit podporu napadené zemi, „zejména pro případ, že by pomoc USA selhala“.

„Diskutujeme o tom, co udělat více pro naši obranu, ale také pro Ukrajinu. Pokud se nedokážeme dohodnout na vojenské pomoci na celý rok, navrhla jsem, abychom se zaměřili na to, o co nás žádá Volodymyr Zelenskyj, tedy na munici,“ vysvětlila Kallasová, že částka 5 miliard eur by mohly být okamžitě použita na nákup munice, jak informuje eunews.it.

 „Pokud nasloucháme prohlášením vedoucích představitelů, podpora Ukrajině existuje, měli bychom ji tedy vidět v činech, a ne jen ve slovech, o tom jsem přesvědčena,“ dodala Kallasová.

Ursula von der Leyenová chce na summitu představit vedoucím představitelům EU plán ReArm Europe, jehož cílem je zvýšit vojenské výdaje, usnadnit společné zadávání zakázek mezi státy EU a upřednostnit evropský obranný průmysl. Výrobci mimo EU budou vyloučeni ze zakázek financovaných z úvěrů ve výši 150 miliard eur v rámci plánu Safe.

Psali jsme:

Odborníci nešťastně sledují jednání Trumpa s Putinem

Zbrojení za miliardy eur. „Já jsem se na sepsání podílel,“ chlubí se STANař

Ministryně Černochová: Část výdajů na obranu by se nezapočítávala do hodnocení schodku rozpočtu

Ivan David z Bruselu: Vidím dost zblízka, kam se to řítí. Německé zbrojení, EU mimo realitu a diplomatická hlava z Estonska