Orbán na návštěvě v Bosně prohlásil, že je pro rychlý vstup Balkánu do Evropské unie, konkrétně právě Bosna a Hercegovina získala status kandidátské země loni v prosinci především proto, že se EU obávala, že by se nestabilita způsobená válkou na Ukrajině mohla přenést i na dlouho nestabilní Balkán.

„Ať si v Bruselu říkají, co chtějí, my jsme pro rychlý vstup Balkánu, tedy Bosny a Hercegoviny, do EU,“ řekl Orbán na tiskové konferenci podle informací serveru uk.news.yahoo.com. „Pro nás, Maďary, není Balkán problémem, ale spíše poslední rezervou evropských zdrojů,“ dodal Orbán.

Evropská unie by podle Orbána neměla trvat na všech podmínkách členství, ale spíše by měla dát k dispozici své předvstupní fondy na podporu rozvoje a bezpečnosti balkánských zemí. V přístupovém procesu se v různých fázích nacházejí také Albánie, Kosovo, Černá Hora, Severní Makedonie a Srbsko. Všem těmto zemím však bude vstup do EU pravděpodobně trvat několik let, protože budou muset dosáhnout významného pokroku při plnění standardů demokracie, právního státu a hospodářských reforem, aby se kvalifikovaly.

Orbán také uvedl, že EU by měla přesměrovat prostředky určené pro Ukrajinu na Balkán. S tím souhlasí i maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. „Evropská unie nemůže dát všechny své peníze Ukrajině, protože mír a stabilita na Balkáně jsou i v našem zájmu, a proto je třeba podporovat i Balkán. Maďarsko má vzhledem ke své zeměpisné poloze větší zájem na míru na Balkáně než kdokoli jiný a Evropa není schopna řešit dvě bezpečnostní výzvy najednou,“ uvedl Szijjártó na Facebooku.