Ilona Švihlíková coby ekonomka v tomto zmínila pouze inflaci jako naději na lepší ekonomické vyhlídky: „Snažím, marně se snažím přemýšlet, jestli v těch ekonomických indikátorech najdu něco pozitivního. Nebude to úplně jednoduchý rok, protože samozřejmě to, že nastal 1. leden, neznamená radikální přelom dosavadních tendencí. Nemůžeme říct, že se zázračně a z ničeho nic oživí průmysl a stavebnictví, což je pro českou ekonomiku samozřejmě velmi důležité. Dejme tomu, že k těm pozitivnějším zprávám by mohly patřit nadějné signály – jak by řekl někdo z vlády, že by inflace už nemusela být tak vysoká,“ uvedla a zmínila, že centrální banka se domnívá, že by inflace mohla být někde kolem inflačního cíle.“
Za hlavní riziko v tomto případě považuje ceny energií: „Vidíme, co se v posledních dnech děje s cenami zemního plynu, velmi oprávněně. Ve chvíli, kdy nevyužíváte jednu z hlavních tras konvenčního plynu do zemí EU, tak to logicky bude mít dopad na navýšení cen. To nás nemůže asi překvapovat. Je tu nějaké riziko, se kterým je potřeba počítat,“ poukázala Švihlíková v XTV.
„Nás se dotýká to, co se děje celkově ve světové ekonomice, zejména v té evropské. Ta situace v Německu začíná být poměrně dramatická. Vidíme dopady nejenom na automobilový průmysl, ale na celou průmyslovou páteř v Německu. Týká se to výroby oceli, což je základní průmysl, na který navazuje chemický, farmaceutický a další průmysl,“ upozorňuje ekonomka.
Má být Tomio Okamura vydán policii za plakát s černochem?Anketa
Co se týká inflace, na konci roku zazněly od našich politiků protichůdné výroky. Premiér Petr Fiala (ODS) ve svém videu uvedl, že inflaci spustila neschopnost jeho premiérského předchůdce Andreje Babiše (ANO), která vedla ke zdražení prakticky všeho. Naopak Andrej Babiš ve svém novoročním projevu tvrdil, že inflaci způsobila vláda, která tím okradla ty, kteří zodpovědně šetřili.
Podle ekonomky Ilony Švihlíkové tyto výroky odhalují, že se blíží volební kampaň. Inflace je podle ní „strašidlo, které mění tvar“. Upozorňuje, že část inflace byla maržově nákladová. Kritizuje Fialovu vládu, že s tím nic neudělala a místo toho nechala inflaci volně proniknout do ekonomiky: „Vládě vytýkám, že na to jen koukala, nechala to do ekonomiky protéct a začalo jí to deformovat úplně vše. Pak ve snaze, aby něco ‚zachránila‘, udělala na poslední chvíli opatření proti valorizaci penzí prazvláštními způsoby,“ dodala, že vláda nevyužila nástroje, které má k tomu, aby se inflaci snažila brzdit. „Absolutně nic nedělala proti té maržově nákladové inflaci,“ zopakovala Švihlíková.
Obává se, že vysoké ceny už jen tak nezmizí. „Ceny z roku 2022, 2023 nikam nezmizely a v drtivé většině případů ani nikam nezmizí. Pouze rostou pomaleji. A to nemusí být zpráva, kterou někdo vítá s nadšením jako premiér Fiala,“ pokračovala Ilona Švihlíková.
Na otázku, zda letos bude „klid před bouří“ v oblasti energií, odpovídá jednoznačně ne. Situace podle ní dlouhodobě není dobrá a přetrvává mnoho zásadních problémů. „První problém je u nás naprosto absurdní: my elektřinu vyrábíme velmi levně, ale naše domácnosti a firmy ji nakupují velmi draze,“ kritizuje Švihlíková. Tento stav považuje za nenormální a vládu viní z nečinnosti, protože podle ní jen mluví o „jednotném energetickém trhu“, který však ve skutečnosti neexistuje. Pokud by existoval, ceny by se mezi zeměmi sbližovaly, což se ale neděje.
Švihlíková také upozorňuje na politiku EU, která přispívá k vysokým cenám energií. Za hlavní problémy označuje preferenci nestabilních energetických mixů s důrazem na obnovitelné zdroje, které nejsou spolehlivé a nelze na ně ekonomicky spoléhat. Jako problematické zmiňuje také emisní povolenky, které podle ní slouží jako spekulativní nástroj a navyšují ceny energií.
Má také velké obavy o dostatek energie. Zmiňuje tlak na odklon od uhlí a na dovoz zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, který je velmi drahý a kterého EU nemá dostatek. „Mám velké obavy o to, abychom vůbec měli dost energie, protože ve chvíli, kdy budeme tlačení na to se zbavit uhlí, a naopak bychom měli preferovat dovoz třeba zkapalněného zemního plynu ze Spojených států, kterého za prvé Evropská unie nebude mít dost a už teď, jak ho máme, je neskutečně drahý. Ale neskutečně drahý. Je to něco, co země EU nevydrží,“ varuje. Celkově Švihlíková zdůrazňuje, že současný stav energetiky je neudržitelný a plný problémů, které Evropská unie i vlády jednotlivých států řeší nedostatečně.
Stejně tak kritizuje Green Deal jako politiku, která vnucuje zemím ideologicky správný energetický mix bez ohledu na jejich specifické podmínky. „Každá země má jiné podmínky a jiný přístup ke svému energetickému mixu,“ říká a dodává, že není možné, aby všechny státy EU měly stejný přístup. „My nemůžeme mít mix jako Švédsko. Nemáme na to přírodní podmínky. U nás není odpor vůči jádru a nevidím žádný důvod, proč by u nás nemohlo být,“ uvedla, že uniformní přístup je v tomto ohledu kontraproduktivní a může jednotlivé země ekonomicky poškozovat.
Ekonomka ostře kritizuje přístup, který podporuje dovoz drahého amerického zkapalněného zemního plynu (LNG) vytěženého metodou frakování, zatímco lokální zdroje, jako je kvalitní domácí uhlí, zůstávají opomíjeny. „Jaký je velký rozdíl mezi tím, jestli budu spalovat domácí kvalitní uhlí, nebo dovážím extrémně drahý americký zkapalněný plyn těžený frakováním? Těžko si dokážu představit něco méně ekologického,“ považuje dovoz LNG z USA za vysoce „neekologický a pokrytecký“, zejména vzhledem k tomu, že těžba frakováním má vážné dopady na životní prostředí.
„Nehrajme si na to, že budujeme nový, zelený svět. To je neskutečně pokrytecké,“ uzavřela Švihlíková.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 4 čtenáři)
Souhlasíte s tím, že by Česko mělo přehodnosti svou energetickou politiku a méně se spoléhat na drahý zkapalněný plyn z USA?
autor: Natálie Brožovská
