Na konci roku 1992 schválila česká politická reprezentace Ústavu ČR, která navzdory různým obměnám zůstává v jádru stejná po celých 30 let a většina ústavních právníků se shoduje, že byla napsána dobře a vyváženě. Někdejší český premiér Petr Pithart, jeden z tvůrců české ústavy má za to, že jedno slabé místo česká ústava  obsahuje. Přímou volbu prezidenta. Na konferenci k 30. výročí Ústavy ČR zavedení přímé volby Pithart zkritizoval.

Chuť zavést přímou volbu vzešla podle něj z tahanic členů parlamentu, které byly do značné míry dány tím, že neexistoval zákon, který by upravoval styky obou parlamentních komor. „Tehdy se zrodila zbrklá vůle neopakovat to. Byla to vůle zbrklá a měla jiné motivy – zahanbení, zklamání, pokání za zmarněné volby,“ vyjádřil se Pithart. Citoval ho server Česká justice.

Motivem podle něj naopak nebyla snaha předat pravomoc lidu. „Ten se mi zdál takový ozdobný, pokrytecký,“ dodal. Po zavedení přímé volby se prezident stal takřka neodvolatelným, což je podle Pitharta problém.

Někdejší hradní právník z doby prezidentství Václava Klause Pavel Hasenkopf nenechal na Pithartovi nit suchou. Konstatoval, že Pithart pronáší „kecy“.

„Kecy v kleci. Pithart a spol. nejsou majitelé Ústavy. Prostě zástupci voličů se zcela legálně a legitimně v roce 2012 rozhodli změnit ústavní systém tak, že postavili přímo voleného prezidenta na roveň přímo volenému parlamentu a odblokovali tak jeho pravomoci, které prezident vždy měl, ale které dřív prakticky nemohl vykonávat proto, že byl fakticky sám parlamentu podřízen,“ vyjádřil svůj názor Hasenkopf.