Senátorům se nepodařilo z návrhu lex Ukrajina 7 vypustit kritizovaný přílepek obsahující neurčitý paragraf neoprávněné činnosti pro cizí moc. Pro odstranění zvedlo ruku 31 členů horní parlamentní komory. Chyběly hlasy sedmi senátorů k přijetí příslušného pozměňovacího návrhu. Široce pranýřovaná norma proto nakonec byla schválena a odeslána k podpisu prezidentu Petru Pavlovi. 

Neoprávněná činnost pro cizí moc. Nový paragraf trestního zákoníku (§318a) má potírat činnost, kterou zároveň nikterak nespecifikuje s tím, že trestná má být i příprava takové činnosti. Stejně tak má být trestáno i to, pokud by taková činnost byla nevědomá. Hlavním problémem změny je fakt, že v návrhu zákonné změny není nikde uvedeno, co se takovou činností rozumí. Kritici proto důrazně varovali, že by bylo jen na státních zástupcích a soudech, jak by každý jednotlivý případ vyhodnotili a paragraf by mohl sloužit jako bič na oponenty vlády. Dle kritiků se norma nápadně podobá paragrafu 98 trestního zákona o podvracení republiky z doby před rokem 1989 a velmi podobně by mohla být zneužívána. 

Byť to nikdo oficiálně nepotvrdil, je veřejným tajemstvím, že si nový paragraf v Poslanecké sněmovně vylobbovala tajná služba BIS s tím, že formálně ho navrhl poslanec hnutí STAN Martin Exner. Redakci PL to opakovaně potvrdilo hned několik členů zákonodárného sboru. 

Podle vysoce důvěryhodného zdroje PL, který se v prostředí zpravodajských a bezpečnostních složek státu pohybuje přes 20 let, je situace okolo paragrafu vážnější než si mnozí myslí.

„Dosavadní diskuse o podobě přílepku neodpovídá vážnosti situace a je velmi krotká. Zaměřuje se na text návrhu, ale pomíjí příčinu problému a ukazuje, jak za poslední léta výrazně vzrostl vliv bezpečnostních orgánů na ústavní činitele a politiky. Tento legislativní přílepek je pouze důsledkem boje pana Koudelky a dalších nevolených funkcionářů z prostředí zpravodajských a bezpečnostních složek o moc. Koudelka představuje extrém. Při slabosti vlády a její neschopnosti se vůči němu vymezit začal politicky působit otevřeně, hodnotí činnost ústavních institucí, nepokrytě na ně skrze spřátelená média tlačí nebo vyhrožuje. Dnes už nikoho nešokuje, když se BIS v průběhu schvalování legislativního návrhu, který přímo ovlivňuje její činnost, k tomu návrhu veřejně vyjadřuje a prostřednictvím sociálních sítí a médií vykonává tlak na zákonodárce. Šokovat by nás to však mělo. Jde o patologický projev v situaci, kdy se reálná moc přesouvá od parlamentu a vlády k nevoleným představitelům státních institucí,“ varuje.

Vláda ani parlament už prý dávno zpravodajské služby reálně nekontrolují. „Na straně vlády k tomu chybí vůle, u poslanců a senátorů pravomoci. Kontrolní komise nemají právo vstupovat do živých případů a šéfové služeb už si jejich členy dávno ochočili,“ zdůrazňuje náš zdroj.

„Nově navrhovaný trestný čin se pohybuje ve vysoké trestní sazbě a trestné je i stadium přípravy. Bez ohledu na výsledek soudního procesu to umožňuje na údajného podezřelého masivně nasadit zpravodajskou a policejní techniku a sledování. Také je možné rychle skončit ve vyšetřovací vazbě. Odkud bude soud nebo policie čerpat informace o podezřelých a jejich tak zdůrazňovaném úmyslu poškodit republiku? Přece od pana Koudelky. Chceme mu dát tuto moc? Opakovaně jsme viděli, jak ,kvalitní' mohou být jeho informace. Některé případy selhání se podařilo politicky překřičet, o jiných, třeba jako o vybájeném ruském agentovi s ricinem, se dnes decentně mlčí,“ podotýká zkušený zdroj ze zpravodajské komunity.

Po rozruchu, který silná kritika způsobila, se pokouší situaci zachránit ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který ve čtvrtek ráno avizoval, že hodlá předložit novou definici trestného činu činnost pro cizí moc. „Novou definici diskutovaného trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc dnes představím zástupcům všech klubů v Poslanecké sněmovně v rámci pracovní komise pro trestní zákon. Myslím, že by mohla být široce přijatelná,“ napsal Blažek dopoledne na X.

Rovnou pod ministrův příspěvek reagoval senátor Jan Paparega. „A mohu se zeptat, proč se to neudělalo už před včerejším projednáváním Lex Ukrajina v rámci něhož byl i tento trestný čin projednáván a schvalován?“ narážel senátor z klubu ODS a TOP 09 na fakt, že ministr Blažek avizuje novelizaci den po senátním schválením návrhu a odeslání k podpisu prezidentovi.

„Bohužel nemám to nové znění k dispozici, měl jsem možnost se pouze seznámit s jakousi neoficiální verzí. Obávám se, že pokud by to měla být ta změna, tak pochybnosti, které jsem při včerejším jednání o tomto paragrafu v Senátu před přijetím nové skutkové podstaty říkal, zůstávají,“ sdělil pro ParlamentníListy.cz senátor Zdeněk Hraba.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek dosud své návrhy nezveřejnil, přestože je ve čtvrtek po poledni prezentoval poslancům ve sněmovně. Redakce PL měla možnost hovořit s některými účastníky dané schůzky, podle nichž problém přetrvává.

„To přepracování spočívá v tom, že byly použity nové formulace. Oproti tomu, co schválil Senát, jde o standardní jazyk odpovídající logice celého trestního zákoníku. Jinými slovy běžná struktura právní normy: hypotéza, dispozice a sankce a odpovídá to na kritiku Nejvyššího soudu. Jenže ty hlavní kontroverze zůstávají a to včetně trestnosti přípravy,“ řekl ParlamentnímListům.cz jeden z poslanců, který se jednání s ministrem Blažkem účastnil.

Psali jsme:

Právník: Je jasné, proč ten paragraf prosazují. Volby a BIS

Trikolora: Pod vedením Koudelky se BIS zcela zpronevěřila svému poslání

Vladimír Ustyanovič: „Odcházení“ Michala Koudelky pět minut po dvanácté

Generál Řehka prý ztrácí nervy. Poslanci měl vyhrožovat rozšlapáním ksichtu