„Zažádal si dlouho po revoluci o politický azyl v USA a jako snad jediný Čech ho i dostal. Předcházela tomu ale obrovská šikana. Tak se o případu psalo a tak mi to Honza i vyprávěl,“ vzpomíná novinář a politický aktivista Jaroslav Novák známý pod přezdívkou Večerníček. Právě on za komunismu často organizoval s Janem Honnerem na Moravě různé protirežimní aktivity. Pak, v době „budování demokracie“, Honner kvůli neustálému pronásledování emigroval za Atlantik. Jde tak o velmi ojedinělý případ. V době, kdy se k nám bývalí političtí migranti často vraceli, on ze „srdce Evropy“ z politických důvodů uprchl.

Moravská mládež a Rudé krávo

„V Brně jsme před rokem 1989 zakládali nezávislou organizaci Moravská mládež, což měl být takový protipól Socialistického svazu mládeže. V té době vznikalo v Československu dost iniciativ, které se navzájem propojovaly třeba i s Chartou 77. Tiskli jsme letáky, pořádali setkání. V Brně byl nejznámějším disidentem Jaroslav Šabata. Po revoluci si ale hlavně disidenti z okruhu Václava Havla uzurpovali moc a moravské aktivisty odstřihli,“ vysvětluje Novák s tím, že s Honnerem po revoluci třeba drželi řetězovou hladovku, aby podpořili baltské státy v boji za nezávislost na Sovětském svazu. Honner byl později prý i spolupracovníkem Petra Cibulky při vydávání Necenzurovaných novin, takzvaného Rudého kráva, a stal se předsedou sdružení Český ombudsman, které poukazovalo na porušování práva v zemi.

Jan Honner se za dobu své působnosti v Českém ombudsmanovi stal terčem mnoha slovních útoků a v roce 1999 došlo i na ten fyzický. Osmadvacátého září večer byl přepaden třemi muži u svého bydliště při příchodu z posilovny. „Zatímco ho dva drželi, třetí mu zasazoval údery a podle Honnera ho klidným hlasem varoval, ze ‚jestliže nepřestane rýpat do politiky, tak ho podřežou‘,“ psalo se desátého října v deníku Slovo. Ošetřující lékař tamtéž uvedl, že přepadený utrpěl zlomeninu nosních kůstek, mnohočetné pohmožděniny a otřes mozku.

„Kdo má zájem na mém odstranění, netuším. Má činnost předsedy ombudsmana se týká problémů politických stran, státní správy i podnikatelské sféry,“ řekl tehdy Honner deníku Slovo s tím, že nedávno například odeslal na úřad vládního zmocněnce pro lidská práva Petra Uhla více než stovku dopisů občanů, kteří se domnívali, že byla porušena jejich lidská práva. Také nabídl novinářům sbírku dopisů, v nichž mu bylo již před napadením vyhrožováno. V některých mu autoři slibovali „pověšení po vítězství komunismu“.

Ilegalita a politický azyl

Policie v Brně-Židenicích, kde Honner bydlel, případ šetřila, ale odmítla napadenému poskytnout ochranu. Ten následně opustil vlastní byt s tím, že odchází do ilegality. K případu se tehdy pro Mladou frontu Dnes vyjádřila i předsedkyně české exilové organizace v Mnichově Sidonie Dědinová, když řekla: „Je to skandál a ostuda celé republiky. Budu o tom informovat výbor amerického senátu.“