„Tato generace zůstane bez práce,“ domnívá se Libuše Hrdinová o mládeži, která už dávno před nouzovým stavem předčasně opouštěla základní vzdělávání. Problém, který se u teenagerů ve věku 15-24 let zvyšoval už před pandemií, může po koronavirové krizi na společnost dopadnout mnohem víc. Zvláště, pokud se – i přes apely vlády vůči zaměstnavatelům – očekává další propouštění pracovníků.

Když už není povinná ani škola…

„Současná situace jim vyhovuje. To, že zůstávají doma a nemusí plnit školní docházku, prohlubuje zhoršení jejich přístupu k získání zaměstnání,“ podotýká.

Podle květnové statistiky Úřadu práce v Ústeckém kraji za duben vzrostl celkový počet uchazečů o zaměstnání na 26.951, počet hlášených volných pracovních míst klesl na 15.433 a podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 4,7 %.

Z tohoto počtu bylo 25.044 dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15-64 let. Bylo to o 2533 více než na konci předchozího měsíce. V průběhu měsíce bylo nově zaevidováno 4606 osob. Ve srovnání s minulým měsícem to bylo více 1309 osob.

Meziměsíční nárůst uchazečů byl zaznamenán ve všech okresech Ústeckého kraje, největší v okrese Teplice (18,1 %).

S plněním školní docházky má určitá skupina obyvatel, zejména z chudších oblastí, problém dlouhodobě. Dosud jej nevyřešil ani vstřícný přístup, ani represe.

Snahy politiků by v tuto chvíli nejen ztroskotaly, ale byly by zřejmě zcela zbytečné: „Neexistuje žádná motivace. Nemusejí vstávat. Potulují se po městě. Nedodržují nařízení vlády – nenosí ochranné pomůcky. U nás se shromažďují na školním hřišti, i když je to zakázáno, a podobně. Tito žáci nemají žádný zájem o distanční vzdělávání,“ říká smutně šéfka školy v severočeském statutárním městě.

Nezvedají telefon, nevybírají poštu, ani tablet nestačí

Agentura pro sociální začleňování tento týden na sociální síti informovala, že „například v Chomutově učitelé volají rodičům dětí, které se nezapojily do první fáze vzdělávání na dálku. Pokud rodiče nemají přístup k internetu, nasměrují je na výdejní místo, kde si mohou vyzvednout vytištěná zadání pro domácí přípravu. Na stejné místo pak rodiče donesou vyplněné pracovní listy a mohou si vyzvednout další.“

Zkušenost Libuše Hrdinové je taková, že někteří žáci a jejich rodiče se opravdu vymlouvají, že nemají technické zázemí. Mnozí vůbec nereagují ani na výzvy učitelů, kteří jim připravují materiály, jež si mohou tedy vyzvedávat i přímo ve škole. A reakce? „Mají vypnuté telefony.  Doporučenou poštu si nevyzvedávají,“ konstatuje ředitelka.

Pedagogický sbor se přitom snažil vyřešit i technický problém, stejně jako v dalších městech. „Nabízeli jsme všem žákům zapůjčení tabletů, nejen Romům. Pouze jeden žák – nebyl to Rom – využil naší nabídky. Dále jsme nabízeli těmto rodinám individuální vzdělávání. To znamená, že naši asistenti pedagoga oslovili sociálně slabé žáky s možností doučování a vypracování zadaných úkolů. Velmi málo žáků využilo této nabídky,“ konstatuje Hrdinová, jak škola dostala košem od těch, kteří pomoc nejvíce potřebují.

I proto se nebojí předvídat, že se velmi prohloubí rozdíly ve vzdělání těchto dětí, které budou mít s nástupem do školy velké problémy. „Nezvládnou učení v následujícím ročníku,“ je přesvědčena.

Žáci se speciálními potřebami šokovali

Koronavirové zavření školy přineslo ředitelce a kantorům ale i jedno milé překvapení. „Zjistila jsem, že integrovaným žákům tato forma distanční výuky velmi vyhovuje. Veškeré úkoly vypracovávají pečlivě a bez chyb. Mají čas a klid na svoji školní činnost. Škola je baví a hlavně mají pocit, že jsou velmi úspěšní,“ sděluje s radostí Libuše Hrdinová poznatek, který by jistě v další strategii inkluzivního vzdělávání neměl zapadnout.

Na předčasné odchody a nezaměstnatelnost mladých, kteří si zvykli přežívat „na pracáku“, upozorňuje dlouhodobě politička z Obrnic na Mostecku Drahomíra Karasová (dříve Miklošová). Ta je už nyní vyděšena z toho, co se stane, až se vše vrátí do normálu po koronavirové krizi: „Jednoznačně se problém prohloubí, obzvlášť teď po výpadku vzdělávání... Předtím se na tuto skupinu dalo ve škole působit alespoň nějak, ale teď jsou už dva měsíce na ulici a tuplem tam zůstanou, protože na bázi dobrovolnosti se do školy nevrátí,“ míní. A dodává: „Jak se s nimi zahájí prvního září? Úplně ztratí vztah ke škole, k povinnostem. Mám velké obavy z toho, jak obrovský dopad to bude mít.“

Více sdělila v samostatném rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.