V těchto dnech po celé republice probíhají přijímací zkoušky na střední školy. Žáci v nich prokazují znalosti českého jazyka a matematiky v plošných, standardizovaných testech připravovaných společností Cermat. Současný systém jednotných přijímaček, který zde funguje šestým rokem, však má i své vášnivé kritiky. Ti poukazují na nespravedlivé zvýhodnění dětí z bohatých rodin, jejichž rodiče jsou schopni a ochotni platit drahé přípravné kurzy, a na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými regiony. O problémech státních povinných testů nedávno psala novinářka Deníku N Jana Ustohalová, která se domnívá, že nynější systém prohlubuje rozdíly mezi dětmi z odlišných sociálních vrstev.

Opačný názor však zastává například politolog a komentátor Alexandr Mitrofanov, který v současném systému nespatřuje problém. „Možná jen tomu nerozumím, ale přijde mi naprosto správné, že naději na úspěch mají hlavně děti z motivovaných rodin. A že ty z nemotivovaných nemají. Nebo mají, když ty děti na to mají. A jsou samy mimořádně motivované,“ vyjádřil se na svém twitteru. Jeho komentář následně vyvolal vlnu nesouhlasných reakcí ze strany odborníků i laických komentátorů. Na síti se pak strhla diskuse.

Možná jen tomu nerozumím, ale přijde mi naprosto správné, že naději na úspěch mají hlavně děti z motivovaných rodin. A že ty z nemotivivanych nemají. Nebo mají, když ty děti na to mají. A jsou samy mimořádně motivované. https://t.co/W2OefjdwNW

— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) April 14, 2023

„Tohle fakt myslíte vážně?“ nevěřil svým očím komentátor a volební sázkař Michal Sirový.

“přijde mi naprosto správné, že naději na úspěch mají hlavně děti z motivovaných rodin.“
Tohle fakt myslíte vážně? ??

— Michal Sirový ???? (@sssirda) April 14, 2023

„Zkuste se na to třeba podívat z celkového pohledu a položte si otázku, jestli je správné a ve prospěch Česka nevyužít potenciál, který je v dětech z rodin, kde vzdělávání nemá hodnotu, jakou by mělo mít. A když k tomu ještě přidáte pohled toho dítěte, tak to snad uvidíte jinak,“ oponuje Mitrofanovovi bývalý ministr školství Robert Plaga.

Zkuste se na to třeba podívat z celkového pohledu a položte si otázku, jestli je správné a ve prospěch Česka nevyužít potenciál, který je v dětech z rodin, kde vzdělávání nemá hodnotu, jakou by mělo mít. A když k tomu ještě přidáte pohled toho dítěte, tak to snad uvidíte jinak.

— Robert Plaga (@RobertPlaga) April 14, 2023

„Takže je správné, že nevyužíváme talentu dětí, kterým chyběla podpora rodičů. Že demokratizujeme přístup na VŠ, ale předtím tak omezíme základnu, že už si nemohou pořádně vybírat? Že nám 20 % žáků propadá do nízkých gramotností a generuje to ztráty desítek miliard ekonomické? Ok,“ reagoval sociolog Daniel Prokop, jenž se ve svém výzkumu zabývá chudobou a nerovností ve vzdělávání. „Mimo jiné tento systém omezené mobility, uzavírání šancí dětí z horšího sociálního prostředí vede přesně k tomu, co nechcete = omezování důvěry v demokracii ve velké části společnosti,“ dodal pak ještě sociolog.

Mitrofanov však Prokopovy námitky odmítl. „Rozjel jste se, nic proti tomu. Ale stále to nevychází z mého původního tvítu. Schopné děti z chudých rodin, které mají snahu dostat se ze svého prostředí, mají mít podporu státu. Nikoli všechny děti z těchto rodin,“ odpověděl mu v témže vlákně.

Rozjel jste se, nic proti tomu. Ale stále to nevychází z mého původního tvítu. Schopné děti z chudých rodin, které mají snahu dostat se ze svého prostředí, mají mít podporu státu. Nikoli všechny děti z těchto rodin.

— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) April 14, 2023

Do diskuse se vložil také sociolog a bývalý politik Ivan Gabal. „Zásadní pro moderní poměry je efekt školy, která nestaví na sociálním původu, škola známkující participaci rodičů je rakousko-uherská. Kritériem práce učitele je motivovanost dítěte. Učit motivované umí každý blbec, teprve za touto hranicí začíná překonání sociálních nerovností,“ domnívá se jeden ze zakladatelů Občanského fóra.

Na tuto kritiku mu však Alexandr Mitrofanov odpověděl, že „sociální nerovnosti překonat nelze“.

Sociální nerovnosti překonat nelze.

— Alexandr Mitrofanov (@AlexandrMitrofa) April 14, 2023

Výrazně zlehčenou podobu přijímacích zkoušek budou letos skládat uchazeči z řad ukrajinských migrantů. Ti na základě rozhodnutí ministerstva školství nemají povinnost skládat test z češtiny. Znalost jazyka je u nich ověřována pouze ústním pohovorem. Jednotný test z matematiky však mají právo konat v ukrajinském jazyce, byť se od těchto žáků očekává schopnost ovládat češtinu na úrovni potřebné pro studium střední školy, kterou prokazují v pohovoru.

„Potřeba umožnit konání testu v ukrajinském jazyce vychází z předpokladu, že znalost českého jazyka uchazečů není na takové úrovni, aby uchazeči zvládli matematickou nebo jinou terminologii potřebnou pro přijímací test. Pro pochopení zadání je dobrá znalost českého jazyka předpokladem, který však na dostatečné úrovni pro cizince s dočasnou ochranou neplatí,“ píše se v odůvodnění opatření obecné povahy zavádějícím tyto úlevy. Standardní postup podle školského zákona by prý „nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné potíže“.