Když by se Nerudová opravdu stala prezidentkou, tak by Neruda chtěl vykonávat roli prvního muže aktivně a viditelně. „Počítám s tím, že by se ode mě přirozeně očekávala i charitativní činnost. Jelikož jsem právník, rád bych se věnoval problematice, která je mi blízká – právu. Pokračoval bych třeba v aktivitách se skupinou Rozumné právo, kterou jsme před dvěma lety založili se skupinou právníků s ambicí radit státu, jak by měl psát zákony, aby byly srozumitelné a hlavně užitečné pro občany,“ poznamenal Neruda, jenž by podle svých slov chtěl podpořit i oblast právní pomoci lidem, kteří jsou v nouzi a nemohou si právníka dovolit. 

Na to, že bude muset zřejmě výrazně omezit advokacii, na to je připraven. „Zároveň přijmu jakákoliv opatření, která budou potřebná k tomu, aby se vyloučilo jakékoliv riziko či pochybnost o střetu zájmů,“ podotkl Neruda, jenž je v současné době připraven na to, že role prvního muže se dá skloubit s omezenou praxí advokáta. „Rád bych zůstal blízko oboru soutěžního práva, kterému se věnuji více než dvacet let. Pokud však realita ukáže, že to nelze, tak jsem připraven s advokacií skončit,“ dodal. 

Na práci v domácnosti je připraven. „Umíme se vzájemně zastoupit – já umím uvařit, vyprat i žehlit a Dana naopak umí nastartovat auto přes kabely nebo zprovoznit tiskárnu,“ sdělil. 

„Teď je moje jediná meta pomáhat ženě, aby měla co největší šanci stát se prezidentkou. A pak jí pomáhat v samotném výkonu funkce, být po jejím boku a být taky dobrým tátou. Pokud se mě ptáte na to, jestli to potom budu chtít trumfnout, tak takovou ambici určitě nemám,“ dodal také Neruda. A hovořil i o tom, že je přesvědčen, že Dana je schopná porazit oba své protikandidáty – Andreje Babiše i Petra Pavla – v prvním i druhém kole.

„Dana je člověkem, který byť má z kandidátů nejnižší věk, tak má rozsáhlé zkušenosti. Byla rektorkou, zastávala různé akademické funkce. Vedle toho mluvila v OSN, jednala na úrovni Evropské komise či s mnoha velvyslanci. Zároveň je to člověk, který je na vrcholu svých sil. Je připravena dalších pět, případně deset let věnovat nám všem – státu, společnosti,“ sdělil Neruda.