Je nás víc než před rokem, ale k jásotu to není. Český statistický úřad oznámil, že počet obyvatel České republiky se během roku 2023 zvýšil z necelých 10,83 milionu na 10,90 milionu. Mírný nárůst však je způsoben pouze tím, že se do země přistěhovalo z ciziny více osob, než ji opustilo. Česko za minulý rok vykazuje přirozený úbytek 21,6 tisíce obyvatel. V roce 2023 se totiž počet živě narozených dětí meziročně snížil o 10,2 tisíce a dosáhl pouze 91,1 tisíce. To slůvko „pouze“ je zcela namístě, protože generace narozených v roce 2023 byla nejslabší za posledních 22 let, když méně dětí se naposledy narodilo v roce 2001, a to 91 tisíc.

Při pohledu o další rok zpátky je loňský výsledek ještě zajímavější. V roce 2022 bylo v České republice evidováno 101,3 tisíce živě narozených dětí, což bylo o 10,5 tisíce dětí méně než v předchozím roce, tedy o 9,4 procenta méně. Tato zpráva byla doprovázena komentářem, že podobný meziroční pokles byl naposledy zaznamenán v polovině 90. let, kdy mezi rokem 1994 a 1995 došlo ke snížení počtu živě narozených dětí o 9,8 procenta, konkrétně ze 106,9 na 96,4 tisíc novorozenců. Tento meziroční pokles byl vnímán jako naprostá výjimka. Ale poslední dva roky hlásí ČSÚ meziroční pokles nejprve o 9,4, a mezi roky 2023 a 2022 dokonce o 10 procent.

Klesající trend v úhrnné plodnosti žen se nezmění

Dva roky po sobě tedy došlo k meziročnímu poklesu cca o deset tisíc dětí, což je něco zcela mimořádného. I proto se vnucuje otázka, zda za tímto nepříznivým jevem nemůže být také něco zcela mimořádného. Není těžké si vzpomenout, že v roce 2021 se začalo očkovat proti covidu-19. Jen v průběhu května toho roku se naočkovalo 70 tisíc žen ve věku 18-39 let, v dalších měsících proočkovanost mladé populace extrémně rychle stoupala. „Důvodů, proč se rodí stále méně dětí, je určitě víc. Pro hypotézu, že je za tím mimo jiné i očkování proti covidu, hovoří několik premis,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz novinářka Angelika Bazalová, která se zdravotním dopadům očkování z covidových let dlouhodobě věnuje.

„Očkování zcela prokazatelně způsobovalo ženám poruchy menstruačního cyklu. Farmakovigilanční systémy jsou plné takových hlášení. A hlavně, k poklesu – jak jsme doložili v našich textech – došlo poměrně prudce několik měsíců poté, kdy se očkování mladých žen ve fertilním věku rozběhlo. Současně dochází i k setrvalému poklesu plodnosti. Nyní máme k dispozici nová data a chystáme další text, v němž doložíme, že klesající trend v úhrnné plodnosti žen se ani v následujících měsících nezlomí,“ slibuje spoluautorka projektu Mainstream, pro jehož vznik bylo motivací zjistit, zda masivní očkování mRNA vakcínami proti covidu zanechalo v populaci nějaké následky.

Výzkumníci se snaží tématu vakcín proti covidu vyhnout

Uvědomuje si přitom, že ani klesající trend v úhrnné plodnosti žen i v následujících měsících nebude ještě sám o sobě důkazem, že za poklesem počtu narozených dětí je vakcína proti covidu. „Ale rozhodně je to dost pádný důvod tuto hypotézu zkoumat. Na celé diskusi kolem nízké porodnosti je do očí bijící, jak – doslova až hystericky – se výzkumníci snaží tomuto tématu vyhnout. Zejména vědci a vědkyně z institutu SYRI jsou schopni zmínit snad i magnetickou bouři v souhvězdí Andromeda, než aby řekli slovo ‚vakcína‘. Kdyby situace nebyla tak vážná, řekla bych, že je to až směšné,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Angelika Bazalová, členka Rady ČTK.

Zmíněný institut SYRI vděčí za svůj vznik pandemii covidu a je financován z prostředků EU Next Generation. Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, jak zní celý jeho název, sdružuje 150 vědců z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit. O to víc udivuje, jak laxně se tento institut staví ke statistickým datům, která prokazují, že už dva roky po sobě klesl počet narozených dětí o deset procent.

Málo dětí je odrazem nepříznivé ekonomické situace

Na tato čísla reagovala Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy vyjádřením, že jde o odraz nepříznivé ekonomické situace ve státě. „V dnešní době je velká část dětí plánována a výzkum z období pandemie ukázal, že plánování potomka je častější u osob, které vnímají svoji materiální situaci jako příznivou. Tento předpoklad bylo ale ve stínu vysoké inflace loňského roku těžké naplnit,“ zaznělo od Jitky Slabé v komentáři, který byl na webových stránkách Národního institutu SYRI zveřejněn po oznámení statistiků o dalším prudkém meziročním propadu počtu novorozenců.

Podstatnou informaci podle mladé vědkyně teprve přinesou podrobná data specifikovaná podle věku. „Teprve na nich se ukáže, zda došlo k poklesu plodnosti u prvorozených dětí, což by značilo další odklad plodnosti do vyššího věku,“ zmínila Jitka Slabá s tím, že demografové se dosud domnívali, že tento ukazatel se již stabilizoval. „Druhou možností je pokles plodnosti u druhorozených a dalších dětí v tzv. vyšším pořadí. Zde je pak riziko, že rodiče svůj reprodukční záměr nejen posunou, ale dokonce od něj ve finále zcela upustí,“ dodala vědkyně spolu s varováním, že by to v důsledku přineslo vymírání české populace.

Přestat doporučovat očkování ženám v plodném věku

Slova demografů o složité ekonomické situaci a volání po podrobnějších datech jsou dlouhodobě solí v očích matematikovi Tomáši Fürstovi, jenž je spoluautorem článku „Komu chybí děti?“. V něm se zdůrazňuje fakt, že počet vzniklých těhotenství neočkovaných žen se v roce 2022 stabilizoval přibližně na hodnotách, které jsme viděli pro celou populaci v dobách před covidem, zatímco očkované ženy vykazovaly těhotenství výrazně méně. „Zjednodušeně lze tedy říct, že děti, které nám od ledna 2022 chybějí, jsou děti, které se z nějakého důvodu nenarodily očkovaným matkám. Neočkované matky jsou na běžných číslech,“ poukazuje Tomáš Fürst z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Autoři tohoto textu Tomáš Fürst, Roman Kovařík a Zuzana Krátká prohlašují, že jimi uváděné analýzy ukazují ve prospěch hypotézy, že očkování proti covidu má příčinnou souvislost s poklesem plodnosti českých žen. „Ve společnosti, která se řídí rozumem, by toto zjištění mělo vést k otevření datových sad, které jsou potřebné k detailní analýze tohoto problému. Do té doby, než bude prodiskutován a bude stanoveno, jakou měrou se vakcinace na podporodnosti podílela, by mělo dojít ke zrušení doporučení očkovat proti covidu ženy v plodném věku,“ vyzývají.