Je nás víc než před rokem, ale k jásotu to není. Český statistický úřad oznámil, že počet obyvatel České republiky se během roku 2023 zvýšil z necelých 10,83 milionu na 10,90 milionu. Mírný nárůst však je způsoben pouze tím, že se do země přistěhovalo z ciziny více osob, než ji opustilo. Česko za minulý rok vykazuje přirozený úbytek 21,6 tisíce obyvatel. V roce 2023 se totiž počet živě narozených dětí meziročně snížil o 10,2 tisíce a dosáhl pouze 91,1 tisíce. To slůvko „pouze“ je zcela namístě, protože generace narozených v roce 2023 byla nejslabší za posledních 22 let, když méně dětí se naposledy narodilo v roce 2001, a to 91 tisíc.

Při pohledu o další rok zpátky je loňský výsledek ještě zajímavější. V roce 2022 bylo v České republice evidováno 101,3 tisíce živě narozených dětí, což bylo o 10,5 tisíce dětí méně než v předchozím roce, tedy o 9,4 procenta méně. Tato zpráva byla doprovázena komentářem, že podobný meziroční pokles byl naposledy zaznamenán v polovině 90. let, kdy mezi rokem 1994 a 1995 došlo ke snížení počtu živě narozených dětí o 9,8 procenta, konkrétně ze 106,9 na 96,4 tisíc novorozenců. Tento meziroční pokles byl vnímán jako naprostá výjimka. Ale poslední dva roky hlásí ČSÚ meziroční pokles nejprve o 9,4, a mezi roky 2023 a 2022 dokonce o 10 procent.

Klesající trend v úhrnné plodnosti žen se nezmění

Dva roky po sobě tedy došlo k meziročnímu poklesu cca o deset tisíc dětí, což je něco zcela mimořádného. I proto se vnucuje otázka, zda za tímto nepříznivým jevem nemůže být také něco zcela mimořádného. Není těžké si vzpomenout, že v roce 2021 se začalo očkovat proti covidu-19. Jen v průběhu května toho roku se naočkovalo 70 tisíc žen ve věku 18-39 let, v dalších měsících proočkovanost mladé populace extrémně rychle stoupala. „Důvodů, proč se rodí stále méně dětí, je určitě víc. Pro hypotézu, že je za tím mimo jiné i očkování proti covidu, hovoří několik premis,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz novinářka Angelika Bazalová, která se zdravotním dopadům očkování z covidových let dlouhodobě věnuje.

„Očkování zcela prokazatelně způsobovalo ženám poruchy menstruačního cyklu. Farmakovigilanční systémy jsou plné takových hlášení. A hlavně, k poklesu – jak jsme doložili v našich textech – došlo poměrně prudce několik měsíců poté, kdy se očkování mladých žen ve fertilním věku rozběhlo. Současně dochází i k setrvalému poklesu plodnosti. Nyní máme k dispozici nová data a chystáme další text, v němž doložíme, že klesající trend v úhrnné plodnosti žen se ani v následujících měsících nezlomí,“ slibuje spoluautorka projektu Mainstream, pro jehož vznik bylo motivací zjistit, zda masivní očkování mRNA vakcínami proti covidu zanechalo v populaci nějaké následky.