Na úvodní otázku, zda by se vrátila do České televize, Fridrichová odpověděla, že tuto možnost neřeší a přijímá situaci takovou, jaká je. „Vůbec to pro mě není otázka, jestli bych se vracela, protože svoji práci budu dělat dál jako novinářka a už se na to těším,“ řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz, který vedla moderátorka Zuzana Tvarůžková, její někdejší televizní kolegyně.
Nora Fridrichová dodala, že i po zrušení 168 hodin stále sleduje vysílání České televize. Vnímá, že směřování zpravodajství se mění, a zpětně si potvrzuje, že její odchod byl správným rozhodnutím. „Já od té doby vlastně dál sleduju Českou televizi a potvrzuje se ten trend a ten směr, kterým ta televize jde. Já jsem věděla, že pro mě tohle už není. I když vidím, co se vysílá, a vím, v jakých kulisách se ta příprava odehrává, tak pardon, tam bych asi dělat ani nemohla,“ řekla rezolutně.
Politici jsou dnes s vysíláním ČT asi spokojeni
Svá slova ohledně trendu, kterým se televize veřejné služby ubírá, následně zkonkretizovala: „Mám na mysli to – je to můj dojem jako diváka –, že politici s tímhle vysíláním asi jsou spokojení. Takhle bych to řekla velmi kulantně,“ dodala Fridrichová.
Jste pro zvýšení a rozšíření poplatků za Českou televizi a Český rozhlas?Anketa
Na obrazovce nevidím kontrolora mocných
„A hlavně mě zajímá, jestli televize funguje jako kontrolor mocných. A já kontrolora mocných na té obrazovce teď vidím méně než dřív. A chci zdůraznit, že to nesouvisí s mým odchodem, vůbec ne. Já si jako všichni diváci a občané České republiky přejeme, aby veřejnoprávní média byla nezávislá. Není důvod si to nepřát, popravdě řečeno,“ zdůraznila.
„Ve vysílání nevidím nic, s čím by politici měli být nespokojení. Co tam vidím, je to, že tam politici chodí a vyprávějí své plány. Já se strašně omlouvám exkolegům, redaktorům, že to takto říkám, protože to není kritika jejich práce, ale je to hodnocení práce managementu zpravodajství, který zvolil tento směr – a nejsem jediná, kdo o tom mluví. Když se podívám na hlavní relaci, tak se jen neustále dozvídám o ceně másla, úrokové sazbě a o tom, že kombajny vyjely. Nemluvím o zahraničním zpravodajství, ale o tom domácím. Vidím tam soustředění se na tzv. spotřebitelská témata, a já bych tam potřebovala víc té kritické agendy, abych se dozvěděla i o problémech, které v té zemi jsou. To já vidím trošku méně,“ přiblížila Nora Fridrichová.
Nora Fridrichová se pozastavila i nad podobou diskusních pořadů v České televizi. I když oceňuje Otázky Václava Moravce, podle ní chybí více formátů, které by politikům kladly nepříjemné otázky. „Mně se Vaškovo OVM líbí velice a nepochybně stoprocentně patří do České televize. Přála bych si, aby tomu tak bylo i do budoucna. Ale uvádí mi jeden pořad. To je na celou instituci trochu málo. Já bych si přála, kdyby politici těch horkých chvilek měli více než méně, a ten pocit z toho teď nemám,“ sdělila svůj názor.
Zároveň se podivila nad tím, že v Událostech, komentářích chybějí skutečné střety názorů. Bývalá moderátorka Zuzana Tvarůžková k tomu dodala, že by k tématu také měla co říct, kdyby ji někdo pozval a chtěl znát její názor.
Hnus vytékající z ČT? Kritika mířila na vedení, ne na kolegy
Novinářka Fridrichová reagovala na otázku, zda si při svých ostrých výrocích, například o „hnusu vytékajícím z ČT“, uvědomovala, že by se její slova mohla dotknout bývalých kolegů. Odmítá, že by to bylo namířené proti nim, a zdůrazňuje, že její kritika směřovala k vedení televize, které podle ní zvolilo určitou rétoriku, aby ospravedlnilo konec pořadu 168 hodin. „Já jsem ale mluvila o konkrétních našich nadřízených, kteří o nás mluvili velmi dehonestujícím způsobem. To jsem nemluvila o kolezích a redaktorech. My jsme byli, kolegové a já, ze 168 hodin napadeni, že jsme úplní v podstatě žabaři, kteří neumějí profesi. Tak vzhledem k tomu, že novinář má jenom novinářskou čest, a pokud je tato novinářská čest hlasitým způsobem takto napadena, tak já myslím, že naši práci musím bránit. A to jsem dělala. Já svým kolegům přeji, aby se mohli veřejně bránit, jako jsem to dělala já. To je jediné, co zbývá.“
„Jinak by si veřejnost musela myslet, že jsme byli úplní nýmandi, kteří poškozovali Českou televizi. A to já se domnívám, že ten pořad svou prací televizi akorát prospíval, obnažil spoustu neblahých osudů a napravil spoustu věcí. To, co na konci bylo řečeno, nebylo řečeno proto, že bychom byli špatní. Na tom bych si trvala. Ale proto, aby to bylo nějak vysvětleno. Protože to náhlé zrušení toho pořadu bylo trochu divné,“ odmítla, že by pořad 168 hodin byl nekvalitní nebo poškozoval televizi.
„Když skončil pořad 168 hodin, tak jsme se dozvěděli hodně tvrdých hodnocení, jak špatnou práci jsme dělali, že jsme nedodržovali nic a nebyli jsme schopni tu práci vykonávat. To se zjistilo najednou po osmnácti letech, že je to s námi tak špatné. A když se podívám na to, co se v publicistice vysílá teď, tak bych řekla, že se nedivím, že tam pořad 168 hodin už není,“ pokračovala.
Na otázku, zda se po všem, co se stalo, zamyslela nad vlastní sebereflexí a jestli by něco udělala jinak, Nora Fridrichová odpověděla, že nikoliv. „Tím, co odpovím, asi ukážu, že nejsem schopná nějaké sebereflexe. Já jsem svého šéfredaktora Michala Kubala celý rok neviděla. Potkala jsem ho dvakrát na chodbě. To, že je něco jinak, bylo patrné po nástupu nového managementu,“ uvedla, že se o problémech pořadu 168 hodin nikdy nemluvilo a žádné signály o nespokojenosti nedostávala. „Já jsem až do jeho konce nevěděla o tom, že by pořad 168 hodin nějaké problémy generoval. Chci to zdůraznit, protože někdo říkal něco jiného. Říkám postoj sama za sebe, když jsem tenhle dojem neměla,“ doplnila.
Kromě toho připomněla, že každá investigativní publicistika přirozeně vyvolává konflikty, což ale považuje za běžnou součást novinářské práce. Nemyslí si, že by to mělo být důvodem k zastavení pořadu. „V publicistice ty třecí plochy vznikají. Dělám témata v konfliktu i s respondenty. To, že něco vzniká v nějakém napětí a dohadujeme se o tom, jak to udělat, je úplně normální. Je to v publicistice normální, ale nevede to k zastavení pořadu. To chci zdůraznit,“ uvedla novinářka.
Na otázku, zda za zrušením 168 hodin mohl stát osobní spor či antipatie, Nora Fridrichová odpověděla: „Osobní vztahy do práce si moc nenosím, to jsem nikdy neřešila. Popravdě, kdyby pořady v ČT existovaly na základě sympatií, tak se nevysílá polovina z nich. To je realita, tak to je. Tam všichni pracují spoustu let a mají mezi sebou navrstvené různé negativní vztahy a vazby. To je realita. Spíš si myslím, že důvody ohledně mediálních rad a naše pochybení, která byla tak srandovní, to vše působilo tak, že jsem přesvědčená, že ten motiv byl jiný,“ řekla a zdůraznila, že pořad 168 hodin měl silnou diváckou základnu a každý týden ho sledovalo více než půl milionu lidí: „Šlo o pořad kritické žurnalistiky, která každý týden šla po mocných této země. Proto to vyvolalo takovou razantní a kritickou odezvu, protože to náhlé zastavení a vysvětlování toho náhlého zastavení budilo velké pochybnosti,“ zopakovala.
Směřování televize může souviset s otázkami kolem jejího financování
Podle Fridrichové směr, kterým se nyní Česká televize ubírá, může souviset s rozhodováním o jejích financích. Přesto však říká, že nechce televizi soudit.
„Nechci hodnotit práci svých exkolegů, které mám ráda a vážím si jich. Chci ale říct, že ten směr, kterým ta televize jde, nepochybně souvisí s tím, že se rozhoduje o té televizi a o jejích příjmech. Tak se ptám, jestli je to náhoda. Zároveň necítím potřebu tu teď chodit a jako kazatel kritizovat Českou televizi. Je to pro mě uzavřená kapitola, jako jsem pro ni uzavřenou kapitolou já,“ podotkla.
Fridrichová prozradila, že nyní plánuje vlastní audiovizuální projekt a chce nadále působit v mediálním prostoru. Její nový obsah bude dostupný na platformě Hero Hero, kde prý naváže na práci, kterou dělala v České televizi.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Myslíte si, že zpravodajství České televize dnes plní svou roli kontrolora mocných?
autor: Natálie Brožovská
