„Tak aby bylo jasno. I herečka je občanka, má občanská práva, povinnosti, občanskou důstojnost. Žila jsem za totality spíše apoliticky, roznášela ilegální noviny, chodila na demonstrace, k výslechům, stýkala se s chartisty, bála se režimu, opovrhovala jsem jím a opovrhovala i sebou, podepsala petici za propuštění VH, Několik vět, pomáhala německým uprchlíkům z NDR, ale uvnitř mne to vlastně nijak nezajímalo, nevěřila jsem v budoucnost a přítomnost mne paralyzovala,“ uvedla Holubová ve svém příspěvku.

„Václav Havel mne zajímal více jako dramatik než jako politik, Sergej Machonin jako divadelní kritik, až Olga Havlová ve mně vlastně začala jakousi ‚občanskou výchovu‘. Byla jsem mladá, 21 let, Olga šla na mne pomalu a jako sebevědomá a hrdá občanka jsem se vyškrábala ze sametové revoluce a už si to nedám vzít, ani žádnou totalitou, ani žádnou vrchností, ale ani svými spoluobčany, kteří tvrdí, že herec nemá právo vyslovit svůj názor, podpořit osobu, které věří, upozornit na ni,“ poznamenala dále.

„Je na druhé straně, jak si to přebere, zda jí půjde o obsah či o moje zařazení ke známým osobám naší země. Nic z toho nemám, ani finanční odměnu, ani žádné jiné výhody. Každý z vás má právo vyjádřit svůj názor, máte-li malý profil, můžete se vyjádřit na mém, a slušně a konstruktivně i tehdy, když se mnou nebudete souhlasit. Musela jsem to napsat, neboť poslední příspěvek vyvolal reakce, které do demokratické společnosti nepatří,“ uzavřela svůj příspěvek.

Co měla Holubová konkrétně na mysli, těžko říct, neboť pod jejím včerejším příspěvkem, kterým vzpomínala na prvního českého prezidenta Václava Havla, jsou jen pozitivní reakce. Zda však promazala ty negativní, známé není.