K zásadní změně prostředí pro nejdůležitější volby v České republice – pro volby do Poslanecké sněmovny – vedlo rozhodnutí Rychetského Ústavního soudu z února roku 2021. Tehdy Ústavní soud rozhodl, že poslanci musí volební zákon změnit. Podkladem pro změnu zákona byla stížnost senátorů ze STAN, KDU-ČSL a TOP 09, kterým vadilo, že malé strany a koalice jsou prý ve volbách diskriminovány. Sněmovna tak pod tlakem Ústavního osudu snížila hranici pro vstup koalic do Poslanecké sněmovny. K tomu, aby se do Sněmovny dostala dvojkoalice, už nebylo třeba deseti procent hlasů. Proto, aby se do PS dostala koalice tří a více stran už nebylo zapotřebí patnáct procent hlasů, ale stačí pouhých jedenáct procent, připomněla Jana Bobošíková.

„Zrušení volebního zákona považujeme za zákeřný útok na samotnou podstatu demokratického řízení naší země,“ sdělila v minulosti Jana Bobošíková. K rušení části volebního zákona došlo tehdy osm měsíců před volbami, což je v rozporu s evropskými zvyklostmi i s právem, což řada politiků ostře kritizovala.

„Současná vládní moc premiéra Petra Fialy začala okamžitě po volbách v roce 2021 přitvrzovat na poli omezování svobody slova. Zatím posledním krokem na poli „boje s dezinformacemi“ a vytvoření té správné komunikační vládní strategie bylo jmenování plukovníka Otakara Foltýna z Vojenské kanceláře prezidenta republiky koordinátorem pro boj s dezinformacemi,“ řekla Bobošíková. A připomněla například jeho lživé výroky, kdy tvrdil, že jeden z ruských admirálů je po smrti, i když to nebyla pravda. I to, jak každého, kdo se jemu znelíbil, obviňoval z náklonnosti k Rusku.