763 milionů korun. Tolik škrtli v Americe pro pražskou neziskovku, která měla hodně široký záběr

16.02.2025 21:11 | Zprávy

Muskův úřad pro efektivitu státní správy (DOGE) se pustil do řady dalších škrtů výdajů, které vynakládají Američané za provoz nejrůznějších neziskových organizací či projektů po celém světě. Kromě zastavení několika milionů dolarů na dobrovolnou mužskou obřízku v Mozambiku či projektu na posílení „inkluzivních demokracií“ na jihu Afriky si americký úřad došlápl i na peníze posílané do Prahy. Stopku dal hned 32 milionům dolarů (763 286 400 Kč) pro pražské Centrum pro občanskou společnost. Organizace propojená též s lidmi ze Člověka v tísni dostala v minulosti několik desítek milionů z dotací rovněž z Česka.

763 milionů korun. Tolik škrtli v Americe pro pražskou neziskovku, která měla hodně široký záběr
Foto: ČT24
Popisek: Spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek

Anketa

Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?

hlasovalo: 25043 lidí
Úřad pro efektivitu státní správy (DOGE), vedený Elonem Muskem, který se snaží proškrtat americké vládní výdaje, informoval, že ruší hned několik příspěvků posílaných do zahraničí. Mezi výdaji určenými ke škrtům se ocitlo například deset milionů amerických dolarů na „dobrovolnou lékařskou obřízku mužů v Mozambiku“, podobně vysoká částka pro univerzitu v Berkeley na rozvoj „skupiny kambodžské mládeže s podnikatelskými dovednostmi“ či čtrnáct milionů dolarů na „zlepšení zadávání veřejných zakázek“ v Srbsku.

Zastaveno bylo též 40 milionů dolarů na „centrum pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen“, 486 milionů dolarů Konsorciu pro volby a posílení politických procesů (CEPPS) včetně 22 milionů dolarů na „inkluzivní a participativní politický proces“ v Moldavsku a 21 milionů dolarů na zvýšení volební účasti v Indii.

Škrtání úřadu Muska neuniklo ani 29 milionů dolarů na „posílení politického prostředí v Bangladéši“, 20 milionů dolarů na „fiskální federalismus“ v Nepálu, 19 milionů dolarů na „konverzaci o biologické rozmanitosti“ v Nepálu, 1,5 milionu dolarů na zvýšení důvěry voličů v Libérii, 14 milionů dolarů na „sociální soudržnost“ v Mali, 2,5 milionu dolarů na posílení „inkluzivních demokracií“ na jihu Afriky, 47 milionů dolarů na „zlepšení výsledků vzdělávání v Asii“ či dva miliony dolarů na rozvoj „udržitelných recyklačních modelů“ pro „zvýšení socioekonomické soudržnosti mezi marginalizovanými komunitami kosovských Romů, Aškalů a Egypta“.

Nedorazí ani peníze do Prahy. Mezi dolary amerických daňových poplatníků, které úřad odmítl nadále posílat, je totiž i obnos 32 milionů dolarů (763 286 400 Kč) pro pražské Centrum pro občanskou společnost.

Peníze z Ameriky tak přestane dostávat organizace napojená na neziskovou organizaci Člověk v tísni, jež byla založena v únoru 2015 s cílem podporovat občanské iniciativy ve východních zemích, jako jsou Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán, Rusku a zemích střední Asie.

„Zakládáme nové Centrum, protože vnímáme, že občanská společnost v regionu má na jednu stranu obrovský potenciál, na druhou stranu je zvlášť v některých zemích pod stále větším tlakem,“ vysvětloval tehdy krok ředitel Centra pro občanskou společnost Rostislav Valvoda. „Chceme podporovat nejen tradiční neziskovky, ale rovněž inovativní neformální iniciativy a projekty (též internetové) nebo tvůrčí jedince, jako jsou blogeři, filmaři, umělci či nezávislí badatelé. Budeme se také zaměřovat na oslovení mladších generací a lidí působících mimo hlavní města,“ doplnil.

„Do výběrového řízení jsme se přihlásili, protože coby Středoevropané i nadále cítíme solidaritu s regionem, s nímž nás pojí zkušenost z doby nesvobody. Zároveň je to příležitost navázat na prvorepublikovou masarykovskou tradici, kdy Praha tamní občanské společnosti už jednou poskytovala vnější útočiště,“ dodal též ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, jenž sám působí také právě v pražském Centru pro občanskou společnost v roli předsedy jejího představenstva.

„Pražské centrum se snaží podporovat a posilovat změny, novináře a myslitele ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii. Poskytujeme podporu, kterou potřebují, aby prosazovali otevřenější, odpovědnější a demokratičtější společnosti,“ uvádí organizace působící v osmnácti zemích na východ od nás, přímo na svém webu.

„Jsme navrženi pro provoz v nejdrsnějších podmínkách a jsme hrdí na to, že jsme diskrétním a bezpečným dárcem. Děláme vše, co je v našich silách, abychom podpořili ty, kteří usilují o otevřenější, svobodnější a demokratičtější budoucnost bez ohledu na to, jak daleko se to dnes může zdát,“ doplňuje pak v nabídce grantů, které přidělovalo i právě z amerických peněz.

Organizace ještě stále zmiňuje, že jí „důvěřuje“ „americká, britská, švédská, česká a finská vláda, Evropská komise, Oak Foundation a King Baudouin Foundation“ a právě skrze tyto příjemce získá prostředky, jež přerozděluje a pro „občanské společnosti“ a „nezávislá média“.

„Bez jejich podpory bychom nemohli dělat to, co děláme. Rozhodnutí o tom, koho a kde podporujeme, však zůstává na rozhodnutí pražského centra. Zajišťujeme, aby ti, které považujeme za kritické pro budoucnost a svobodu zemí, ve kterých pracujeme, dostali potřebnou podporu a solidaritu,“ dodává.

Mezi aktuální podporované výzvy patří například „posílení hlasu Ukrajiny v EU“, mající za cíl financovat ukrajinské organizace a iniciativy k navázání spolupráce s evropskými protějšky.

„S ruským útokem na Ukrajinu se objevila řada nových příznivců země, kteří se postavili za Ukrajinu pořádáním veřejných demonstrací, crowdfundingem na humanitární pomoc a pomoc uprchlíkům, veřejnými apely na urychlení kandidatury Ukrajiny do EU a další. Ukrajinské nevládní organizace, think-tanky a expertní organizace se staly silnými mezinárodními zastánci Ukrajiny a hrají klíčovou roli v politické debatě o podpoře Ukrajiny a její obnově,“ uvádí organizace, proč je tato podpora potřeba.

Další projekt cílí na podporu „arménských občanských skupin, které usilují o to, aby jejich společnost byla uvědomělejší, otevřenější a demokratičtější a aby jejich občané byli informovanější, angažovanější a vnímavější“, či projekt hodlající poskytovat „finanční i nefinanční podporu stávajícím a zavedeným ruským a běloruským médiím, která pracují v exilu v EU a udržují si doma významné publikum“.

Kromě peněz z USA se pražské Centrum pro občanskou společnost spoléhá také na podporu z českých veřejných peněz. Celkově již z dotací v Česku obdrželo několik desítek milionů, přičemž v roce 2023 jí přikleplo formou dotací Ministerstvo zahraničí dohromady 45 milionů korun.

K americkým škrtům, které se dotkly i této organizace se sídlem v Praze, se vyjádřil též ředitel Nadace pro svobodu online Mike Benz s tím, že každý ze škrtnutých projektů byl de facto „zpravodajskou operací“.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Radek Kotas

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat

Jak chcete udržet české mediky ve zdravotnictví?

A nemyslíte, že tento problém, o kterém vy politici tak rádi mluvíte, se měl vyřešit už dávno? Co proto udělalo ANO? Vždyť dnes je realita takové, že je u nás víc doktorů cizinců než Čechů, aspoň já mám ten dojem.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

proč se vlastně neziskovkám říká neziskovky ??, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskuseasspan , 17.02.2025 10:19:04
Jsou ziskové až běda. Některé zadarmo ročně dostanou stamiliony jako investici od státu. Představitelé neziskovek mají plat, o kterém se může leckomu jen zdát. Pár milionů jim vždy zůstane za nehty. Termín "neziskovky" bych rozhodně nepoužíval.

|  8 |  0

Další články z rubriky

Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

20:37 Přišel Fiala, vyletěly potraty. Propad porodnosti po vakcíně. Sněmovna se otřásala

Premiér Fiala se na podzim smál, když poslanec Vladimír Zlínský vznesl interpelaci, zda vláda nějak …