Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Zastaveno bylo též 40 milionů dolarů na „centrum pro rovnost žen a mužů a posílení postavení žen“, 486 milionů dolarů Konsorciu pro volby a posílení politických procesů (CEPPS) včetně 22 milionů dolarů na „inkluzivní a participativní politický proces“ v Moldavsku a 21 milionů dolarů na zvýšení volební účasti v Indii.
Škrtání úřadu Muska neuniklo ani 29 milionů dolarů na „posílení politického prostředí v Bangladéši“, 20 milionů dolarů na „fiskální federalismus“ v Nepálu, 19 milionů dolarů na „konverzaci o biologické rozmanitosti“ v Nepálu, 1,5 milionu dolarů na zvýšení důvěry voličů v Libérii, 14 milionů dolarů na „sociální soudržnost“ v Mali, 2,5 milionu dolarů na posílení „inkluzivních demokracií“ na jihu Afriky, 47 milionů dolarů na „zlepšení výsledků vzdělávání v Asii“ či dva miliony dolarů na rozvoj „udržitelných recyklačních modelů“ pro „zvýšení socioekonomické soudržnosti mezi marginalizovanými komunitami kosovských Romů, Aškalů a Egypta“.
US taxpayer dollars were going to be spent on the following items, all which have been cancelled:
— Department of Government Efficiency (@DOGE) February 15, 2025
- $10M for "Mozambique voluntary medical male circumcision"
- $9.7M for UC Berkeley to develop "a cohort of Cambodian youth with enterprise driven skills"
- $2.3M for "strengthening…
Nedorazí ani peníze do Prahy. Mezi dolary amerických daňových poplatníků, které úřad odmítl nadále posílat, je totiž i obnos 32 milionů dolarů (763 286 400 Kč) pro pražské Centrum pro občanskou společnost.
Peníze z Ameriky tak přestane dostávat organizace napojená na neziskovou organizaci Člověk v tísni, jež byla založena v únoru 2015 s cílem podporovat občanské iniciativy ve východních zemích, jako jsou Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán, Rusku a zemích střední Asie.
„Zakládáme nové Centrum, protože vnímáme, že občanská společnost v regionu má na jednu stranu obrovský potenciál, na druhou stranu je zvlášť v některých zemích pod stále větším tlakem,“ vysvětloval tehdy krok ředitel Centra pro občanskou společnost Rostislav Valvoda. „Chceme podporovat nejen tradiční neziskovky, ale rovněž inovativní neformální iniciativy a projekty (též internetové) nebo tvůrčí jedince, jako jsou blogeři, filmaři, umělci či nezávislí badatelé. Budeme se také zaměřovat na oslovení mladších generací a lidí působících mimo hlavní města,“ doplnil.
„Do výběrového řízení jsme se přihlásili, protože coby Středoevropané i nadále cítíme solidaritu s regionem, s nímž nás pojí zkušenost z doby nesvobody. Zároveň je to příležitost navázat na prvorepublikovou masarykovskou tradici, kdy Praha tamní občanské společnosti už jednou poskytovala vnější útočiště,“ dodal též ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek, jenž sám působí také právě v pražském Centru pro občanskou společnost v roli předsedy jejího představenstva.
„Pražské centrum se snaží podporovat a posilovat změny, novináře a myslitele ve východní Evropě, na Kavkaze a ve střední Asii. Poskytujeme podporu, kterou potřebují, aby prosazovali otevřenější, odpovědnější a demokratičtější společnosti,“ uvádí organizace působící v osmnácti zemích na východ od nás, přímo na svém webu.
„Jsme navrženi pro provoz v nejdrsnějších podmínkách a jsme hrdí na to, že jsme diskrétním a bezpečným dárcem. Děláme vše, co je v našich silách, abychom podpořili ty, kteří usilují o otevřenější, svobodnější a demokratičtější budoucnost bez ohledu na to, jak daleko se to dnes může zdát,“ doplňuje pak v nabídce grantů, které přidělovalo i právě z amerických peněz.
Organizace ještě stále zmiňuje, že jí „důvěřuje“ „americká, britská, švédská, česká a finská vláda, Evropská komise, Oak Foundation a King Baudouin Foundation“ a právě skrze tyto příjemce získá prostředky, jež přerozděluje a pro „občanské společnosti“ a „nezávislá média“.
„Bez jejich podpory bychom nemohli dělat to, co děláme. Rozhodnutí o tom, koho a kde podporujeme, však zůstává na rozhodnutí pražského centra. Zajišťujeme, aby ti, které považujeme za kritické pro budoucnost a svobodu zemí, ve kterých pracujeme, dostali potřebnou podporu a solidaritu,“ dodává.
Mezi aktuální podporované výzvy patří například „posílení hlasu Ukrajiny v EU“, mající za cíl financovat ukrajinské organizace a iniciativy k navázání spolupráce s evropskými protějšky.
„S ruským útokem na Ukrajinu se objevila řada nových příznivců země, kteří se postavili za Ukrajinu pořádáním veřejných demonstrací, crowdfundingem na humanitární pomoc a pomoc uprchlíkům, veřejnými apely na urychlení kandidatury Ukrajiny do EU a další. Ukrajinské nevládní organizace, think-tanky a expertní organizace se staly silnými mezinárodními zastánci Ukrajiny a hrají klíčovou roli v politické debatě o podpoře Ukrajiny a její obnově,“ uvádí organizace, proč je tato podpora potřeba.
Další projekt cílí na podporu „arménských občanských skupin, které usilují o to, aby jejich společnost byla uvědomělejší, otevřenější a demokratičtější a aby jejich občané byli informovanější, angažovanější a vnímavější“, či projekt hodlající poskytovat „finanční i nefinanční podporu stávajícím a zavedeným ruským a běloruským médiím, která pracují v exilu v EU a udržují si doma významné publikum“.
Kromě peněz z USA se pražské Centrum pro občanskou společnost spoléhá také na podporu z českých veřejných peněz. Celkově již z dotací v Česku obdrželo několik desítek milionů, přičemž v roce 2023 jí přikleplo formou dotací Ministerstvo zahraničí dohromady 45 milionů korun.
K americkým škrtům, které se dotkly i této organizace se sídlem v Praze, se vyjádřil též ředitel Nadace pro svobodu online Mike Benz s tím, že každý ze škrtnutých projektů byl de facto „zpravodajskou operací“.
I know it sounds hard to believe, but every single one of these things was a de facto intelligence operation pic.twitter.com/vYSP8elHg3
— Mike Benz (@MikeBenzCyber) February 15, 2025
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.