V pátek skončil první kompletní školní rok ministra školství Mikuláše Beka.

Brněnský docent muzikologie přišel do úřadu v Harantově ulici s cílem české školství zásadně proměnit. Místo toho čelil stávce učitelů, problémům se spuštěním elektronického systému středoškolských přihlášek a nakonec i sérii afér, dotýkajících se poněkud papalášského pojetí funkce, po nichž čelil brněnský muzikolog výzvám k odstoupení.

Otazníky vyvolalo zejména zjištění, že stát ministrovi kromě statisícového platu také financuje bydlení v Praze, a to částkou přes 57 tisíc měsíčně. Ta je přitom i na pražské poměry za osmdesátimetrový byt nadstandardně vysoká.

Ministr to vysvětloval tak, že s ním v Praze bydlí i rodina. Kdyby tu žil sám, klidně mu prý stačí garsonka. „Není rozumné, aby ministr, který má malé dítě, žil s rodinou pouze o víkendech, nebo jednou za čtrnáct dní,“ uvedl.

To přimělo k satirické glose komentátora Miroslava Koreckého. „Úspěšným mužům se nezřídka stává, že s kariérním růstem přichází i potřeba vyměnit starší partnerku za novější model. Přihodilo se to i ministru školství Mikuláši Bekovi, když se ještě jako rektor Masarykovy univerzity zakoukal do své mluvčí. My mu o dvacet let mladší a atraktivnější partnerku přejeme, ba dokonce chápeme, že takovou ženu lze dost obtížně přivést do podkrovní světničky. Jenom by prostě světské radosti pana ministra nemusel nutně platit erár. A 57 tisíc měsíčně je i v Praze za bydlení fakt moc,“ napsal do své pravidelné rubriky v MF DNES.

Bekovo vysvětlování, že celou rodinu přestěhoval do Prahy, ale dostalo trhlinu poté, co se v červnu objevily informace o dramatické jízdě ministrova vozu po dálnici. Tradiční kolonu na D1 ve čtvrtek navečer profrčel „na majáček“ záchranářskou uličkou, kterou mu řidiči udělali.

„Rozumím, že je to senzitivní, snažím se to nezneužívat. V tomto případě, kdy jsme uvízli v koloně, se ale domnívám, že pracovní program ministra je tak nabitý, že i z pohledu veřejnosti je důležitější, aby se ministr věnoval své práci a ne postávání v koloně,“ vysvětloval tentokrát.

„Kauzy pana ministra se utěšeně hromadí. Poslední akce majáček má ještě jeden pikantní podtext. 57 tisíc, které mu ministerstvo proplácí za nadstandardní bydlení v Praze, obhajoval přítomností rodiny. Do Brna pak pospíchal za rodinou? Tou rodinou, kterou má v Praze? Žádné služební povinnosti totiž už neměl. Právě jen služební povinnosti by byly přijatelným vysvětlením užití majáčku. Na západ od nás by to skutečně byl důvod k rezignaci,“ komentoval to pro ParlamentníListy.cz opoziční poslanec za SPD Zdeněk Kettner.

Docent Lubomír Pána, bývalý rektor vysoké školy, ale bohužel vnímá „majáčkovou kauzu“ jako dnešní standard. „Uvedené chování se bohužel stalo normou pro současný systém vládní moci, který bych nazval bohorovností. Systém je zpolitizován a není v něm na prvním místě profesionalizace,“ říká ke kauze pro ParlamentníListy.cz.

Podle premiéra Fialy, který ministra hájil, majáčky slouží k tomu, aby se ministr mohl dostat včas na místo, kde má plnit své povinnosti ústavního činitele.

Vzhledem k tomu, že k incidentu mělo dojít ve čtvrtek po sedmé hodině večerní, následoval logický dotaz, k jaké ústavní povinnosti ministr Bek tak chvátal. Nakonec se ukázalo, že ministr směřoval do Hajan, kde má rodinný dům. Jak novináři zjistili, právě v obci u Brna žije jeho rodina, a ministr si víkend na Moravě celkem pravidelně prodlužuje i o pátek a pondělí.

V tento den má oficiálně být ve své senátorské kanceláři v Brně. I v ní, jak nedávno zjistili novináři, platí z erárních peněz dvakrát takový nájem, než jeho kolegové. Celkem si na nájem a vybavení v loňském roce naúčtoval v loňském roce více než 300 tisíc korun. Více než oba dva další brněnští senátoři dohromady.

Jinak ale Mikuláš Bek povinnosti senátora od chvíle, kdy se stal ministrem, výrazně zanedbává. Chyběl na plných 77 procentech hlasování, čímž se vymyká kolegům, kteří všichni ostatní mají účast alespoň 60 procent. Podle Beka je to tím, že vláda a Senát často jednají v jeden den. Senát přitom hlasuje jen několik dní v měsíci.

Při vysvětlování, proč drží dvě plnohodnotně fungující kanceláře pohovořil o tom, jak senátní a ministerskou agendu striktně odděluje a na obojí potřebuje zvláštní tým. „Využívat pro senátní agendu úřední aparát ministerstva nelze,“ vysvětloval.